Pozor. Krize v Kosovu. Stovky albánských těžkooděnců na srbském severu. Důvodu neuvěříte

26.09.2021 15:09 | Zprávy

Kosovští Albánci pokračují ve vyostřování situace. V době, kdy bylo plánováno pokračování bruselského dialogu mezi Srby a Albánci, se Priština pustila do podivné akce a zapojila obrněné vozy a kolem 350 po zuby ozbrojených policistů. Důvod? Prý mají asistovat u výměny registračních značek srbských automobilů.

Pozor. Krize v Kosovu. Stovky albánských těžkooděnců na srbském severu. Důvodu neuvěříte
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace proti odtržení Kosova od Srbska s názvem Kosovo je Srbsko

Sever Kosova a Metohije, který je obýván srbskou většinou, se v pondělí probudil do hodně špatného rána. Kolem sedmé hodiny se na administrativních přechodech Jarinje a Brnjak mezi oblastí a centrálním Srbskem objevily albánské speciální policejní jednotky ROSU. 

Na základě rozhodnutí premiéra prozatímních kosovsko-albánských institucí Albina Kurtiho dorazily na oba přechody obrněné transportéry a 350 těžkooděnců vyzbrojených útočnými puškami. 

Nezúčastněný pozorovatel by mohl nabýt dojmu, že jde o třeba o protiteroristickou akci nebo zátah proti nějaké nebezpečné zločinecké skupině. 

Realita byla jiná. Cílem několika stovek po zuby ozbrojených policistů s obrněnci a jištěním v podobě ostřelovačů byli běžní srbští občané, ať už žijící na území Kosova a Metohije nebo v centrálním Srbsku. 

Albánské jednotky měly zajistit hladkou realizaci rozhodnutí Prištiny, která dospěla k závěru, že na území Kosova a Metohije už nesmí vjet ani jediný automobil opatřený srbskou státní poznávací značkou. Každý z řidičů měl být povinnen takovou registrační tabulku sundat a nahradit na místě zakoupenou dočasnou SPZ opatřenou symboly tzv. Republiky Kosovo.

Po delším čase jde o výraznou krizi ve vztazích Bělehradu a Prištiny, které počátkem letošního léta v Bruselu obnovily skomírající vzájemný dialog. Lze očekávat, že po akci Kurtiho vlády tato jednání opět zamrznou. Akci odsoudil srbský prezident Vučić a prakticky celá politická scéna.

Srbové z Kosova a Metohije se rozhodli svůj nesouhlas vyjádřit spolehlivým a viditelným způsobem. Oba administrativní přechody důsledně zablokovali. Na místo dorazili všichni, kteří měli čas a mohli blokádu držet. Pomohli si i desítkami nákladních vozů a kamionů. Albánské ozbrojené jednotky tak neměly na co dohlížet, k žádné výměně značek docházet nemohlo a nemůže, protože přechody jsou fakticky nefunkční. 

Priština se brání, že pouze vymáhá logické reciproční opatření. Bělehrad v reakci na to kroutí hlavou, že pokud kosovští Albánci neuznávají existenci srbského státu, je to úplně jedno, protože Srbsko coby samostatný stát uznává celý svět a členem OSN. Na rozdíl od Kosova.

Situace za mnoho dní zamrzla na mrtvém bodě. Speciální jednotky za přechodech zůstávají, Priština je odmítá stáhnout s tím, že se chce s Bělehradem dohodnout na kompromisním řešení. Srbský prezident Aleksandar Vučić to důsledně odmítá s tím, že nehodlá přistupovat na žádný kompromis. “Oni způsobí krizi, poruší Bruselskou dohodu, kterou sami odsouhlasili a podepsali a budou mluvit něco o kompromisu. Na takové vydírání nikdy nepřistoupíme,” reagoval Vučić.

Akce několik dní probíhala v relativním klidu a bez incidentů a šlo spíše o diplomatickou válku. Situace se podstatně zhoršila poté, co albánští ozbrojenci zranili několik Srbů, z nichž někteří skončili s těžkými zraněními v nemocnici. 

Po zostření situace vyslala srbská armáda letecké patroly vzdušného prostoru v blízkosti přechodů, o což se postaraly bojové letouny MIG-29 a vrtulníky Mi-35. Armáda byla uvedena do bojové pohotovosti. Místní Srbové ze severu Kosova a Metohije byli vystrašeni. Všichni ještě mají v živé paměti pogrom z března roku 2004, kdy tamní albánská moc provedla brutální etnickou čistku, při níž bylo zničeno několik vesnic a srovnány se zemí byly i některé kostely a kláštery. 

Vývoj situace je nadále nejistý, Bělehrad vyzývá mezinárodní společenství, aby vyzvalo kosovské Albánce ke klidu a stažení jejich jednotek ze severu oblasti. Místo toho se Srbsku dostává pouze zpráv z EU či NATO, aby “obě strany zmírnily napětí”, což Bělehrad odmítá s tím, že žádné napětí nevyvolává. Budoucnost dalších vzájemných rozhovorů v Bruselu a EU požadovaná normalizace vztahů je tak ve hvězdách.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A vám to nepřipadá drahý? „Štastný a veselý“ v Krumlově

20:29 A vám to nepřipadá drahý? „Štastný a veselý“ v Krumlově

„Česnečka za 70 korun? Tu jsme doma dělávali, když bylo před výplatou.“ I takové komentáře jsme si v…