Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že zbraně ukrajinské výroby dokážou zasáhnout cíl vzdálený 700 km. Ačkoli neupřesnil, jaký konkrétní cíl má na mysli, britská veřejnoprávní BBC předpokládá, že má na mysli leteckou základnu Pskov ležící na severozápadě země u hranic s Pobaltím. V ruském mediálním prostoru už se spekulovalo o tom, zda útok na Pskov neodstartoval v jednom ze členských států NATO. Litva, Lotyšsko i Estonsko jsou členskými státy NATO.

Při útoku na letiště ve Pskově byly podle Ukrajinců poškozeny nejméně 4 stroje IL -76, nákladní letouny s dlouhým doletem. Ideální pro přepravu vojáků a vybavení.

Rusko přislíbilo, že Ukrajina „nezůstane za útoky nepotrestána“. Ve čtvrtek ráno starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že jihovýchodně od Moskvy byl sestřelen další dron. Již dříve ruská média informovala, že na moskevských letištích došlo ke zpoždění desítek letů, což je při útocích dronů pravidelný jev.

Americká zpravodajská stance CNN uvedla, že Rusové na ukrajinské útoky odpovídají hackerskými útoky na ukrajinské mobilní telefony, ze kterých se snaží získat informace o ukrajinských válečných plánech. O pokusech ruských hackerů informovali Američané i západní spojenci.

Zprávy ukazují, že boj o kontrolu citlivých vojenských dat v kyberprostoru byl klíčovou frontou v totální válce Ruska proti Ukrajině. Podle CNN není jasné, jak moc byli ruští hackeři úspěšní. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU tvrdila, že „zablokovala“ některé z hackerských pokusů, ale také připustila, že Rusové „zajali“ tablety na bojišti a umístili na ně škodlivý software.