Islám a násilí není podle otce Badala totéž, ale v islámu jsou velmi silné tendence k násilí. „V učení islámu zaznívá teze, že má být nastolen jakýsi celosvětový mír, a to i na územích války, což jsou území nevyznávající muslimskou víru, tedy i naše země,“ prohlásil hned v úvodu Badal. Muslimské učení tedy předpokládá, že mír u nás bude nastolen, až přejdeme na islám. Pokud na něj nepřejdeme dobrovolně, můžeme k tomu být teoreticky donuceni i násilím.

„Křesťanství nikdy nehlásalo, že by se mělo šířit ohněm a mečem, mělo by se šířit zvěstováním dobré zprávy – evangelia,“ podotkl. Ve chvíli, kdy bylo křesťanství státním náboženstvím, byly křesťané myšlenky také zneužívány, ale v samotném písmu není nic o šíření víry mečem. V islámu toto najdeme a některé skupiny se této myšlenky mohou zmocnit a zneužít ji. Umírnění muslimové podle otce Badala existují, ale i umírnění muslimové se mohou radikalizovat.

Posléze odmítl, že by se ve věci islámu vyjadřoval příliš radikálně, ale představený Českého řádu dominikánů provinciál Benedikt Mohelník to viděl jinak. Od výroků svého bratra ve víře dominikána Norberta Badala se distancoval. Otce Badala to vedlo k tomu, že se podíval do díla velkého křesťanského myslitele a taktéž dominikána sv. Tomáše Akvinského, který se důrazně stavěl v Sumě proti pohanům. „Proti tomu, co říkám já, je velký teolog a dominikán Akvinský mnohem ostřejší, takže očekávám, že se pan provinciál distancuje také od Tomáše Akvinského... Mně osobně pan provinciál neřekl, v čem by má slova měla být špatná,“ zaznělo z úst hosta.

Ježíš a my s ním vítáme syrské uprchlíky

Ve studiu vystoupil také religionista Ivan Štampach, který před kamerou prohlásil, že má smysl rozlišovat islám a islamismus, protože ve svém základu jde o náboženství klidu, byť se najdou lidé, kteří myšlenky této víry zneužívají k násilnému konání.

Badal přesto trval na tom, že je třeba mít se na pozoru před nebezpečnými tendencemi v islámu, protože tam jsou. Hledat styčné body s muslimskou vírou je podle otce Badala nutné, bude to stále složitější s tím, jak naroste počet násilných útoků.

Papež František namísto teroristických útoků znovu a znovu hovoří o křesťanském milosrdenství a zve syrské uprchlíky na večeře do Vatikánu. „Dnes večer Ježíš a my s ním objímáme s výjimečnou láskou bratry a sestry, kteří k nám přišli ze Sýrie,“ zaznělo jednoho dnes z úst nejvyšší autority všech křesťanů. Papež uprchlíky vítá a terorismus odmítá, jen ho nespojuje s islámem, ale spíše s fundamentalismem, který je bohužel přítomen v nejedné víře. Historik Jaroslav Šebek, jenž byl dalším hostem ve vysílání, poznamenal, že by papež mohl více rozlišovat mezi uprchlíky a migranty, ale v obecné rovině se prý Šebkovi velmi líbí, jak se papež k uprchlíkům staví.

Redaktor Josef Kašpar působící v Itálii k tématu doplnil, že papežovy myšlenky sdílejí především voliči levice, zatímco pravicovým politikům se Františkovy myšlenky příliš nelíbí.

Kašpar se vyjádřil i k dnešní návštěvě francouzského prezidenta Francoise Hollanda. „Papež chápe postoj Francie, která byla zasažena teroristickými útoky. Na druhé straně nelibě nese, že Francie nechce přijímat další uprchlíky. Otevřené kritice se ale vyhýbá, protože si je vědom, že ve Francii už žije šestimilionová muslimská menšina a její integrace se ne vždy podařila.

Halík ochutnal vlastní medicínu, míní Badal

Ve vysílání zaznělo i jméno profesora Tomáše Halíka. Norbert Badal mluvil o tom, že se mezi námi vyskytují lidé, kteří působí v roli „papežových podržtašek“. Teolog Halík se posléze k tomuto pojmu rád přihlásil. Badal proto ve vysílání ČT připomněl, že Halík neváhá kritizovat svého biskupa. „Otec Tomáš Halík označil kardinála Duku – svého biskupa – za oleandr moci, takže se nemůže divit, že se mu dostalo stejné medicíny.

Pokud jde o přijímání uprchlíků, podle otce Badala bychom měli přijímat křesťanské uprchlíky, kteří se snáze integrují. Dobře je to vidět např. na arménské menšině, která v České republice čítá 12 tisíc osob. „Jsou to skvělí lidé, skvělí umělci, skvělí obchodníci, kteří se v naší společnosti dobře integrovali,“ prozradil otec Badal. Muslimové se bohužel často integrovat ani nechtějí.

Většina muslimů nevnímá islám jako prostředek k šíření moci, upozornil arabista Ostřanský

Pokud jde o přijímání uprchlíků, podle otce Badala bychom měli přijímat křesťanské uprchlíky, kteří se snáze integrují. Dobře je to vidět např. na arménské menšině, která v České republice čítá 12 tisíc osob. „Jsou to skvělí lidé, skvělí umělci, skvělí obchodníci, kteří se v naší společnosti dobře integrovali,“ prozradil otec Badal. Muslimové se bohužel často integrovat ani nechtějí.

Arabista a islamolog Bronislav Ostřanský označil ztotožňování islámu a islamismu za nebezpečné. Radikální islamisté jsou opravdu nebezpeční, ale rozhodně netvoří většinu v muslimské obci.

„V okamžiku, kdy ztotožníme islám a islamismus, přestaneme dělat rozdíly mezi většinou muslimů, pro které je islám duchovním prostorem k rozjímání a osobnímu rozvoji, a podstatnou částí muslimů, ale mnohem menší, pro které je islám prostředkem k dalšímu šíření politické moci... Většina muslimů toto nechce,“ zdůraznil arabista.

Za radikály lze považovat např. wahhábisty, kteří se skutečně odmítají integrovat do společnosti a snaží se vytvářet paralelní struktury. U nich platí to, co říká pan Badal. Oni se opravdu odmítají integrovat. Ale rozhodně to neplatí o většině muslimů,“ zdůrazňoval Ostřanský.

Poslední slovo si vzal otec Badal a zdůrazňoval, že nikdy nekladl absolutní rovnítko mezi islám a islamismus. Islamismus považuje za nebezpečnější. Domnívá se však, že v islámu lze najít základy, z nichž vyrůstá islamismus, a jako realista před tím varuje.

„Naše akademické debaty, kdybychom je interpretovali pozůstalým po těch obětech, tak si myslím, že by nás teda poslali někam,“ uzavřel Badal.