„Náhlé a tragické úmrtí miliardáře Petra Kellnera se bez patosu jeví jako pověstný prst boží a nemilosrdně připomíná, že nevíme dne ani hodiny a peníze v tom opravdu nehrají roli,“ píše ve svém komentáři Machalická. A dodává, že peníze si s sebou na onen svět stejně nikdo nevezme: „Copak s nimi po smrti, vždyť je to vážně prachbídná pocta, být na hřbitově nejbohatší,“ podotýká.

V kontextu toho zmiňuje, že miliardové jmění se jen výjimečně dá získat usilovnou prací a s čistým štítem. „Kellner si to své pořídil v Česku 90. let, které bylo Klondikem, kde bylo dovoleno téměř vše a morálka bylo to poslední, čím by se tehdejší šíbři zabývali. To, že se pak někteří s úžasnými sumami na kontě dali na charitu, sotva někoho dojme,“ dodává.

Původní zdroj ZDE.

Kellner podle jejích slov nepochybně skrytě tahal za nitky českého byznysu a politiky. „Byl chytřejší než spoluhráči a necpal se do politiky přímo. A tak jeho smrt zapálí doutnající koudel pod mnohými politickými zadky, které už by dávno z české politiky zmizely, nebýt jeho podpory,“ pokračuje redaktorka.

Že s tím vším souvisejí i Kellnerovy čínské kšefty, není prý třeba dodávat. „Kellnerovi prostě všechno vycházelo. A pak stačí, že si jede zalyžovat vrtulníkem, což je mimochodem zpovykaná zábavička bohatých, skutečný horal a milovník přírody si na takové kopce vyleze, ale tyhle móresy jsou mezi high society v módě,“ dodává Machalická.