Hostem podcastu Insider, tedy druhého nejlepšího podcastu dle soutěže Podcast roku, byl bývalý předseda a již i bývalý člen Zelených, Matěj Stropnický. Pořad moderují, již klasicky, Michal Půr a Tomáš Jirsa. Zámecký pán, jak Matěje Stropnického moderátoři představili, se později představil jako novinář a politik, jelikož žurnalistiku vystudoval. Politikem se stále Stropnický cítí být, ačkoliv žádnou volenou funkci již nemá. Na začátku podcastu Matěj Stropnický připomněl, že na jeho zámku bude v příštích týdnech probíhat divadelní festival, kdy informace o něm lze najít na adrese www.zamekbude.cz. Na stejné adrese lze najít i aktuální fotky stavu zámku.
První otázka se týkala toho, že Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se nechtěla připojit do společného projektu s ostatními univerzitami ohledně připomenutí sedmdesátého výročí justiční vraždy Milady Horákové. Stropnický pro to neměl pochopení a pověděl, že to jsou takové ty kulturní války, které nechce nijak komentovat. Druhá otázka se týkala anarchistické zóny CHAZ v americkém městě Seattle. „Asi to souvisí s těmi protesty, které teď v Americe otevírají různé debaty na to, do jaké míry stát, do jaké míry ta společnost celkově je utlačivá k jeho jednotlivým členům a k jeho jednotlivým skupinám. Já jsem vždycky tak trochu rezervovaný s nějakými sympatiemi k anarchistickým projektům typu Klinika nebo ty další autonomní centra, které vznikaly předtím. Pro mě jsou to zajímavé ostrůvky nějakého myšlení spojeného s nějakým činem pro někoho navíc vnímaným negativně. Pro někoho vnímaným pozitivně. Pro mě je to dost málo významný,“ shrnul syn současného velvyslance v Izraeli.
Další témě mířilo na Rusko. „Vladimír Putin, Rusko čeká referendum o změnách ústavy, kdy Vladimír Putin bude moct kandidovat znovu na prezidenta a bude jím moci být až do roku 2036. Samozřejmě zase spousta kontroverzí, ten návrh má asi podporu většiny Rusů, ale je to zajímavé hlasování o tom, jestli jeho popularita, o níž se mluví, že je nejnižší v historii, co je ve vedení země, je skutečně tak velká nebo není.“
„Tak to se asi ukáže v tom hlasování,“ odpověděl Stropnický. „Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že žádnou takovou postavu, jako je třeba Putin, a to není jediná, teď je tato nejviditelnější, asi pro tu střední Evropu obzvlášť, je to prostě důležitá země, která se tu taky občas objevuje, že jo, tak je potřeba být ostražitý vůči tomu, to já sdílím, ale na druhou stranu toho Putina, toho jsme si vytvořili tak trošku sami. Jako devadesátý léta v Rusku, to, co si tady připomínáme jako klondajk počátku devadesátých let, zhasnuto, tma, bez zákonů, prostě všechno rozdělení, vznik miliardářů a tak dále, no tak tohle je v Rusku na entou. Na entou entý, a to zejména za účasti západních poradců, západních ideologů volného trhu, západních korporací , které si na tom těžce namastily kapsy, tomu všemu předsedal věčně ožralý Jelcin, kterého si Západ hýčkal jako někoho, kdo je loutka. Na tom se podílel taky Boris Němcov, kterému pražská kavárna vytváří náměstí a dělá z něj nějakého hrdinu, takhle já, to musím říct, moc nevnímám. Putin přichází do nějaké situace. Je produktem nějaké naprosté deziluze té země z vývoje ke svobodě, na kterou se čekalo, na kterou se nepochybně i většina Rusů těšila na konci éry Sovětského svazu s těma geronty, a pak v tom závěru s nějakou perestrojkou, a to, k čemu se to potom vyvinulo, to už je další kapitola, ale zrod Putina, ten má kořeny někde tady, na to je dobré nezapomínat při dalších naplánovaných vývozech demokracie,“ pověděl Matěj Stropnický.
Následně se rozhovor přesunul k přerodu Matěje Stropnického. Moderátoři podotkli, že oni oba pozorovali politickou kariéru Stropnického z opačného politického břehu, kdy následně byli šokovaní rozhovorem Matěje Stropnického s Vratislavem Dostálem na Infu. V tomto rozhovoru viděli myšlenkový posun a životní vývoj, což mělo vyvrcholit ukončením členství v Zelených. „Vidíme to správně?“ tázal se Tomáš Jirsa.
To Stropnický potvrdil. V Zelených skončil po sedmnácti letech. „Tím, jak jsem se přestěhoval na venkov, tak se mi přece jenom otevřely trochu jiné interakce, jiná debata s lidmi, s jinými lidmi. S lidmi, kteří chodí do jiných typů prací, kteří sledují jiná média, kteří se zabývají jinými věcmi, kteří politiku příliš moc neřeší, kterým stát spíš překáží, nic moc od něj neočekávají nebo by třeba chtěli, aby častěji jezdil autobus, aby nemuseli dávat peníze na benzín a auto a tak dále, tak to byla taková třeba první drobnost, kterou já jsem na vesnici začal zkoušet, dělat, ještě to pořád není, už to trvá rok. To trvá strašně dlouho tomu středočeskému dopravci, než tu iniciativu přijme. Zkusil jsem začít vyjednávat o nějakém přímějším autobusovém spoji, který by lidi třeba odvezl na rychlík, tak aby nemuseli všude jezdit autem, protože bez toho auta, to byla taky zkušenost pro mě, teď říkám něco, co je pro všechny naprosto známý, ale já prostě jezdil úplně všude MHD po republice i na kampani,“ vysvětlil Stropnický a dodal, že i na tento rozhovor jel vlakem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle