Včerejší drtivé vítězství nebylo překvapením jen pro zdejší odpůrce Viktora Orbána, ale prý i pro jeho podporovatele, říká publicistka Lucie Sulovská. Ani Fidesz podle ní nečekal, že vyhraje některé obvody v Budapešti a bude mít ústavní většinu. „Ta oranžová mapa, to je naprosto šílený. Čekalo se třeba, že přijdou o velká města,“ dodala. Konstatuje, že Maďaři jsou „jiní“ a šokovaná je i z úspěchu strany Naše vlast, což jsou podle ní skuteční pravicoví extrémisté, neboť jde o odštěpenecké křídlo Jobbiku. „Do maďarského parlamentu se s nimi vrací nacionalismus a šovinismus v té podobě, která dříve vyvolávala napětí se sousedy. Tyto hrany Orbán poněkud obrousil,“ míní.

Sulovská také nečekala, že postoj k válce bude v Maďarsku „tak špatný“. Orbán prý na Evropské radě řekl, že tento postoj je postojem veřejnosti a ve volbách se ukázalo, že nelže. I na opozičních webech prý tento názor přetrvává. „Maďarská veřejnost není proruská. Maďarská veřejnost neřekne ani ň, že budou na jejím území rozmístěny jednotky NATO. To vůbec není téma. Maďarská veřejnost je… posttrianonská. A to nepřebije ani 1956. Maďarská veřejnost podvědomě mnohem více slyší na to, že někdo přijde ‚zachraňovat menšiny‘. Maďarská veřejnost má stejný pocit ukřivděnosti, jaký mají Rusové. Těch paralel je kupodivu strašně moc. Oni jsou prostě z Uralu. Z Uralu a taky trochu Mongolové. A zhrzená velmoc taky,“ vysvětluje publicistka, která se o Maďarsko zajímá již delší dobu.

Ani Orbán podle ní není proruský. „Jednak je vypočítavý pragmatik, jednak má trochu putinovské rysy v tom, že uvažuje v historických konotacích a horizontech a vnímá Maďarsko jako asijský národ uvězněný ve středu Evropy, což pro něj vytváří potenciál být v multipolárním světě, který vítá ‚na straně všech‘. A zároveň nikoho. Maďaři totiž nemají vůbec nikoho rádi. Mají jistou náklonnost k Polákům, ale to jim nezabrání hodit je při nejbližší příležitosti přes palubu,“ popisuje Sulovská vítězného premiéra.