Navrhované změny, které představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro MF Dnes, považuje Švihlíková za „asociální“. Nelíbí se jí ani další zvyšování věku pro odchod do důchodu na 68 let, zatímco politici neposkytují vhodné podmínky rodičům: „Pravicová asociální klasika. Starat se o porodnost, o zaměstnanost a o to, aby byly mzdy dostatečně vysoké, by bylo moc těžké. Lehčí je zvýšit věk odchodu do důchodu, tak aby vlastně pro řadu lidí žádný důchod nebyl. Ve jménu liberální demokracie se udřou k smrti. Covidová pandemie snížila věk dožití, nemluvě o tom, že zdravý věk dožití se u mužů pohybuje kolem šedesáti let. Nečekejme, že by toto traktoristu ve funkci ministra asociálních věcí zajímalo,“ řekla ekonomka.

Na otázku redakce ohledně nápadu snížit podporu v nezaměstnanosti a toho, jak by si sama představovala řešení chybějících desítek miliard korun, odpověděla: „Já bych si jako nejlepší řešení představovala poslat tuto vládu už do dějin. Třeba by si pak někteří její členové mohli zkusit žít za průměrnou podporu v nezaměstnanosti, která je pod deset tisíc korun.“ Upozornila také, že ani vyšší daně pro zaměstnané s nadprůměrnou mzdou nejsou řešením, neboť daňový mix nelze posuzovat odděleně od jednotlivých daní. „To je provázaný celek. Tyhle primitivní výlevy mě unavují. Co kdyby hoši začali tím, že by si zhodnotili, jaké báječné výsledky mají opatření, která schvalovali v stavu legislativní nouze za pandemie? Co třeba zrušení daně z nabytí nemovitosti? Výpadek ke 20 miliardám korun, a jaké jsou ty skvělé dopady na trh nemovitostí? A takto můžeme pokračovat, zavedení paušální daně, zavedení stravenkového paušálu, zavedení zpětné vratky daně…,“ vyjmenovala. Zajímavé prý je, že se diskutuje zásadně o daních zaměstnanců – o majetkových daních a o osobách výdělečně činných nikoliv.

Švihlíková: Maďarská vláda myslí na národní zájem, česká nikoliv

Stoupající inflace a ceny potravin způsobují, že se Češi v posledních měsících stále více vydávají na nákupy do Polska. Výjimkou však už není ani Německo nebo Rakousko. Poláci si stěžují, že v pohraničí na ně nic k nákupu nezbývá a Češi přispívají do polského rozpočtu i tamním podnikatelům. „Poláky chápu, proč by měli doplácet na to, že česká vláda není schopná se podívat na marže řetězců a řešit další narušení trhu?“ sdělila stručně. Polsko má sníženou daň na potraviny do konce roku, levnější je i tamní benzín, čehož Češi při nákupech využívají. Slýcháme varování, že se to Polsku, kde leze inflace nahoru i tak, nakonec vymstí.“

Ilona Švihlíková tvrdí, že tento argument používají hlavně ti, kdo nejsou ochotni ani schopni zformulovat žádnou politiku na pomoc občanům a firmám před pádivou inflací. Upozornila také, že u Polska hraje roli vývoj ceny uhlí a dále oslabování polského zlotého. „Nezapomeňte navíc, s čím se srovnává. U nás může opticky vypadat, že meziroční inflace zpomaluje, protože už porovnáváme s obdobím říjen 2021, kdy už u nás inflace dynamicky rostla. Takže ta srovnávací základna je vysoká sama o sobě, ergo růst pak vypadá takzvaně slabší. U inflace je vždy potřeba dávat velký pozor, jaká časová období srovnáváte,“ vysvětlila.

Podobně to vnímá i u Maďarska, které se podle některých ekonomů potýká s vysokou inflací právě kvůli krokům v krizi – tedy zastropování cen a snížení daní. Česká vláda Maďarsko prezentuje jako ukázku neuvážených postupů, které ničí tamní ekonomiku. S tím ale Švihlíková nesouhlasí: „Maďarská vláda má na mysli národní zájem, to se o české skutečně říci nedá. Nedivím se, že to českým provládním komentátorům leží v žaludku. Maďaři mají samozřejmě problém s forintem, což souvisí s vnímáním teritoria jako riskantního – ve smyslu blízkosti konfliktu na Ukrajině. O nás zase Nomura tvrdí, že jsme krok od měnové krize – což je vzhledem k masivním rezervám České národní banky nesmysl. Je potřeba se ptát: komu to prospívá a kdo si říká, že si namastí kapsy na spekulaci proti koruně,“ doporučila.

Neobává se ani nedostatku pohonných hmot v Maďarsku, jejichž cena zůstává stále nízká, ale poslední dobou některým čerpacím stanicím chyběly a řidiči jezdili o něco dál. „Pokud vím, tak byla plánována rozsáhlá údržba rafinerií a také poruchy na ropovodu Družba,“ poznamenala k tomu.

Lehčí je nadávat do dezolátů, lemplů a zvýšit věk do důchodu

Pro ParlamentníListy.cz se vyjádřila také k prognóze Mezinárodního měnového fondu, která upozornila na problematický vývoj českého rozpočtu s tím, že celkový deficit odhaduje na 11,5 procenta HDP. Maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny jsou však tři procenta. „Znamená to, že nemůže přijmout euro, což je z mého pohledu jedině dobře. Na rovinu je třeba říci, že ten tříprocentní cíl plní z evropských zemí málokdo,“ sdělila ekonomka. Za mnohem větší problém považuje vytváření strukturálního schodku kolem dvou stovek miliard korun, který vytváří neudržitelné změny z minulého období především na straně příjmů veřejných financí.

„Ale jak jsem už uváděla, nečekejme, že tato vláda kriticky zhodnotí provedená opatření nebo že se snad podívá na daňový mix jako na celek a zamyslí se, kde odplouvá nejvíc zdrojů – například ve zneužívání transferových cen a také v pozoruhodných vazbách mezi zahraničními matkami a českými dcerami. Toho se určitě nedočkáme, to je lehčí nadávat vlastním občanům do dezolátů, lemplů, zvýšit věk odchodu do důchodu a zavést takzvané nadstandardy ve zdravotnictví, aby se pokud možno toho zvýšeného věku do důchodu ti nízkopříjmoví ani nedožili,“ dodala nakonec.