Princip „právního státu“ a v praxi s ním spojená otázka „mezí vládnutí“ v zemi, která je členem Evropské unie, se díky maďarskému vetu (s podporou Polska a Slovinska) dostala, možná po desítkách let, do popředí diskuse o budoucnosti EU.

Veto pro rozpočet a hlavně pro protikrizový „Next Generation EU “by prý znamenalo nejen rozpočtové provizorium, ale také konec nadějím na to, že již v lednu země dostanou zálohy na programy, kterými by měly pomoci podpořit oživení ekonomiky. „Jedná se tedy o ‚velmi vysokou hru‘,“ upozorňuje Niedermayer.

„Občas zaznívá, že viníkem krize jsou ti, kteří ‚tuto novinku‘ chtějí. Ale stačí si přečíst prvních pár řádků Smlouvy o Evropské unii, a na vysvětlení, proč vede obava o dodržování ‚právního státu‘ k návrhu na možnost zastavení plateb z unijního rozpočtu hned narazíte,“ pokračuje europoslanec.

Již ve druhém článku totiž stojí: „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv.“

„A s tím, jak rostou obavy o to, aby základní kameny společné Evropy nebyly jen na papíře, přicházejí i snahy, silnější motivaci pro respekt k nim vytvořit,“ dodává Niedermayer. S tím, že nejde tedy o bezvýznamný konflikt, ale o problém hluboký, jehož řešení může budoucnost našeho kontinentu hodně ovlivnit.