Boj o mýto v Česku pokračuje. Mýtný tendr, i když ministr dopravy již podepsal smlouvu s vítězem, není totiž ukončen. Netrpělivě se nyní čeká na rozhodnutí antimonopolního úřadu. Podle některých informací ještě není vše tak jasné, jak to na první pohled vypadá, že antimonopolní úřad podlehne velkému politickému tlaku a rozhodne ve prospěch vlády. Rozhodnutí ÚOHS o návrhu společnosti Kapsch na prohlášení neplatnosti podpisu mýtné smlouvy mezi MD a CzechToll/SkyToll by mělo padnout každým dnem. Přinášíme vyjádření právníků.

Ve středu již vypršela lhůta pro účastníky řízení pro předložení posledních vyjádření, listin a důkazů k rozhodnutí. Kapsch je podle vyjádření svého šéfa Karla Feixe přesvědčen, že v době podpisu smlouvy 20. září platilo a i nadále platí předběžné opatření ÚOHS zakazující takový podpis, a to až do doby, kdy ÚOHS pravomocně rozhodne o rozkladu, který Kapsch podal. Antimonopolní úřad totiž ve svém rozhodnutí z 20. 9. vydal celkem čtyři výroky I. až IV. Ministerstvo dopravy se vzdalo odvolání proti výroku I., Kapsch podal odvolání proti výrokům II.,III. a IV. Předběžné opatření podle Kapsche krylo celé řízení, a nemohlo tak dojít k jeho zániku vzdáním se odvolání pouze v jedné části rozhodnutí.

Do spisu byl vložen jako důkaz také odborný posudek (viz příloha) kapacit ve správním právu – JUDr. Stanislava Kadečky, Ph.D., bývalého šéfa katedry správního práva Právnické fakulty MU v Brně a člena Legislativní rady vlády, a jeho kolegy Mgr. Jana Brože, který působí na katedře správního práva MU v Brně. Oba právní experti se opřeli o zákon, správní doktrínu, ale i přímo předchozí rozhodovací praxi ÚOHS, když posuzovali otázku:

Mohl výrok I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 9. 2018 nabýt právní moci v situaci, kdy druhý účastník řízení (společnost Kapsch Telematic Services spol. s r. o.) podal proti tomuto rozhodnutí v rozsahu výroku II., III., IV. a VI. řádně a včas rozklad?

Oba experti došli k závěru, že s ohledem na skutečnost, že výrok I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. září 2018 tvoří dle našeho vstupního posouzení jeden nedílný celek přinejmenším s výrokem II. tohoto rozhodnutí, proti němuž byl podán řádně a včas rozklad, nemohl výrok I. toho rozhodnutí nabýt samostatně právní moci.

Podle vyjádření právníků platí, že nejsou-li tedy odvoláním či rozkladem napadeny všechny výroky rozhodnutí, pak ostatní (napadené) výroky rozhodnutí nabývají (samostatně) právní moci. To ovšem platí pouze za předpokladu (kumulativního) splnění několika podmínek:

• Rozklad směřujeme proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními;
• Nabytí právní moci zbytku výrokové části nebude způsobena újma některému z účastníků;
• Nabytí právní moci zbytku výrokové části umožňuje povaha věci.

Sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se již ve svém rozhodnutí problematikou nabytí právní moci výroku, jenž nebyl napaden rozkladem, zabýval. V tomto rozhodnutí přitom dospívá k závěru, že v konkrétním případě tvoří dva výroky nedílný celek, pročež není jeden výrok samostatně způsobilý nabýt právní moci, nenabyl-li druhý výrok právní moci, neb byl napaden rozkladem. Tudíž (nejen zákonná úprava a administrativistická doktrína, ale) i rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výslovně počítá s tím, že byť rozkladem nejsou napadeny všechny výroky rozhodnutí, a priori sama o sobě tato skutečnost ještě neznamená, že by ostatní (nenapadené) výroky nabývaly právní moci. Ba právě naopak, z citovaného rozhodnutí plyne, že sám úřad pro ochranu hospodářské soutěže shledává v konkrétním případě pravý opak, píší ve svém posudku jmenovaní právníci.

Pokud budeme brát v úvahu pouze čistě právní (nikoliv politickou) argumentaci, tak stojí ÚOHS před nelehkým rozhodováním.

KOMPLETNÍ VYJÁDŘENÍ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.