Bezpečnostní informační služba ve zprávě za rok 2017 varovala, že Sovětský svaz už se sice dávno rozpadl, ale čeští studenti jsou stále částečně vedeni k tomu, aby nahlíželi na vlastní historii ruskou optikou. Moderátor Vladimír Kučera se svými hosty – historikem Zdeňkem Benešem z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, historik a pedagog z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Najbert a historik z ÚSTR FF UK Kamil Činátl – debatoval o tom, zda má varování BIS nějaký reálný základ.

„Já bych řekl, že je nepřejímáme, ale že jsou svým způsobem latentně přítomny v té společnosti. Rozhodně neplatí, že bychom sdíleli nějaký sovětský výklad dějin třeba v dokumentech, které mají řídit výuku. Problém je ale v tom, že školní systém výuky dějepisu je prostě bytostně otevřený, ten prostě nelze sevřít do nějakých matematicko-fyzikálních tabulek. Už v 80. letech (minulého století) většina českých žáků základních škol znala obecně-kulturní a humanitní pojmy nikoliv ze školy, ale z veřejných médií. A tudy se otevírá cesta, prostřednictvím obrovské záplavy informací, která je zneužitelná, prosazovat nějaké informace, které by někdo chtěl,“ zahájil debatu Beneš.

Činátl prohlásil, že úkolem učitele je vést žáky k tomu, aby byli schopní debatovat a zároveň tolerovat postoje druhých. „Spory, debaty a diskuse jsou žádoucí a myslím si, že i historická věda je dnes založena na pokud možno slušné debatě,“ poznamenal historik.

Najbert doplnil, že české studenty výuka dějepisu zajímá, jen je možná nezajímá konkrétně to téma, které pánové řeší u stolu.

• Celý pořad naleznete zde.

Brněnského právníka Tomáše Tyla zvedl pořad ze židle. Rozzlobilo ho nejen uchopení tématu, ale i sám moderátor Vladimír Kučera.

„Vážení, nejprve jsem se nechtěl rozrušovat, ale zjistil jsem, že mi není pomoci a musím se ze svého traumatického zážitku vypsat... Historii.cs, jak je vám asi známo, moderuje buď Dr. Koldinská (a na to se koukat dá), anebo pan Kučera (a na to se koukat nedá). Pan Kučera má trvale pupínky z husitství, těžkou alergii na národní výklad dějin, z Palackého kopřivku, a jak dojde na dějiny po roce 1918, je to těžký ekzém volající ‚Oooo Německo, promiň, že jsme Tě donutili nás okupovat, a prosíme, vrať se, jinak nás sežere Putin‘,“ vyložil svůj pohled na moderátora Tyl.

A to byl teprve začátek.

Na Najbrtovi nenechal nit suchou za to, že se žáky probírá masakr čínských komunistů na Náměstí nebeského klidu z roku 1989. Žáci si prý vzali informace z čínské Wikipedie a porovnali si to s tím, co o masakru čínských komunistů říká česká Wikipedie či britská Wikipedie.

Tyl by prý proti tomu neměl vůbec nic, kdyby ovšem české děti současně věděly více o českých dějinách a až pak se věnovaly dějinám čínským. „Sorry jako, ale takový učitel může být sice oblíbený, ovšem jako dějepisář je k ničemu,“ konstatoval Tyl.

Činátl konstatoval, že by žáci měli slyšet, jak druhou světovou válku vnímali Poláci, Rusové a Němci. „Uvědomili by si, že to vnímání je úplně odlišné, i když to není o faktech, protože fakta jsou stejná,“ zaznělo z úst historika. A Tylovo rozčílení dosáhlo vrcholu.

„V podstatě mé dojetí dosáhlo vrcholu, když pán z ÚSTR nám vysvětlil, že děti je potřeba učit dějiny ‚z více úhlů pohledu‘. Tím chtěl říct, že např. 2. světovou válku musíme učit děti i z úhlu německého – a taky to hned řekl! Takže pokud se divíte, kde se berou teenageři na náměstích, odkud se vyloupla Lála Brežněv Myslíková, všelijaká patnáctiletá děcka, co se bojí, že bez EU nevyjde slunce... ano, tady hledejte kořen toho problému. Pokud se na válku budu dívat očima Henleina, Heydricha nebo jakéhokoliv Němce 30. let, tak se zkreslením dalších +– 90 let uvidím zlé Čechy, kteří mi zabírají můj odvěký Lebensraum, skvělého Vůdce se sociálními jistotami, a pokud do toho vrhnu vizi ‚jednotné Evropy‘, pak nutně jakýkoliv národní odboj včetně Kubiše, Gabčíka atd. vyjdou jako ti, co nám pokazili skvělou multikulti Evropu, k níž nás tyto děti dnes tak namáhavě opět vedou, a rázem vidíme, proč jsou takto vychovávané děti tak hysterické, když se před nimi řekne ‚národ‘,“ pokračoval nesmlouvavě Tyl.

„Zatímco nacistický okupant (kdepak ‚německý‘, to se pletete, nás okupovalo Nacisticko, Němci s tím nic společného neměli) byl zmatený chudáček podvedený Hitlerem, kdy je na dějiny potřeba nahlížet jeho zrakem, pochopit ho a omluvit se mu za příkoří, která jsme jemu a jeho po tisíce let zde v míru usedlému národu způsobili (ano, ty, ty, ty a ty!), vpád Varšavských vojsk v roce 1968 je krvežíznivým aktem rusko-čínských barbarů, které Václav Havel zahnal do asijských stepí – tam však zákeřně číhají, aby nám zničili Novou Evropu, a proto je potřeba více se přimknout k cecíku veliké Brusele, spálit lživé Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě a – zpátky ni krok.“

Tyla řádně rozčílil i závěr pořadu, kde se historici a učitelé dějepisu shodli, že je třeba žákům předkládat více pohledů na dějiny. Považoval by za lepší ukázat svým žákům jistou různorodost. „Mám zkušenost s tím, že žáci, kteří vyrůstají v prostředí, které je multietnické, tak s tou odlišností se od začátku učí zacházet a jsou zvídavější v tom, aby si všímali a osvojili si určitý multiperspektivní přístup k těm dějinám,“ poznamenal Najbert. A v tomto duchu by prý vychovával českou společnost jako celek i do budoucna. „Je pro mě podstatné, aby si učitel kladl otázku, jestli chceme mít společnost, která je otevřená k nějaké odlišnosti, nebo jestli se spíš uzavírá,“ zdůraznil s tím, že v poslední době nerozumí řadě Čechů. „Já si mnohem více rozumím s lidmi, kteří jsou spíše Evropané nebo strávili většinu života v Americe a jsou otevření té jinakosti,“ pravil historik a pedagog.  

To brněnského právníka rozpálilo takřka do běla. „Zkrátím to – v závěru se od pana učitele dozvídáme, že on si s Čechy nerozumí, že si rozumí s Američany a ‚Evropany‘, že je pro něj důležité otevřít naši společnost jiným kulturám, protože on má rád to obohacení, že on sám je Evropan, a proto je potřeba žáky učit ‚evropskému výkladu dějin‘. Kdybyste nevěděli, co je to evropský výklad dějin, vězte, že je to opak dějin národních a ve skutečnosti je to výklad dějin z pohledu Němců,“ uzavřel svůj komentář Tyl s tím, že cítil potřebu „ublinknout si“.