Podle informací zpravodajského serveru Neovlivní.cz policisté, kteří vyšetřují kauzu nákupu korunových dluhopisů Andreje Babiše od jeho společnosti Agrofert, rozšířili vyšetřování i o obchody, které byly popsány ve zprávě dvou auditorských společností týkající se jeho příjmů osvobozených od daně, píše server.

Celý text je ZDE

Podle této zprávy příjmy Andreje Babiše osvobozené od daně pocházely z prodeje akcií tří společností, a to slovenské společnosti Afeed a dvou českých společností Profrost a Afeed CZ, které prodal své společnosti Agrofert. Policie údajně považuje tento nákup pro Agrofert za velmi nevýhodný.

Po prostudování účetních závěrek společnosti Profrost by se dalo podezření policie přitakat. Za akcie společnosti Profrost měl Andrej Babiš v roce 2010 získat částku 527 468 800 Kč, ačkoli měl v době prodeje ve společnosti již de facto pouze přibližně 20procentní podíl.

Několik dní před prodejem totiž Babiš jakožto jediný akcionář společnosti přijal rozhodnutí, že se základní kapitál této firmy zvyšuje o 100 milionů Kč, z čehož 80 procent vkladu převzal koncern Agrofert a pouze 20 procent převzal Andrej Babiš.

Agrofert měl tedy v době koupě akcií Profrostu od Andreje Babiše v této společnosti již fakticky supermajoritu.

Společnost Profrost měla navíc v době, kdy Andrej Babiš prodával její akcie za zmíněných 527,5 milionu Kč, vlastní kapitál pouze 1,9 milionu Kč a její aktiva ve výši 361 mil. Kč byla kryta pasivy tvořenými s 356 miliony Kč cizími zdroji, zejména bankovními úvěry.

Stejně tak se zdá být nevýhodným pro Agrofert nákup akcií slovenské společnosti Afeed, které Andrej Babiš Agrofertu prodal v roce 2009 za částku 6 242 000 eur. Ke konci roku 2010 však činil vlastní kapitál této společnosti pouze 1 942 000 eur.

Zmíněný zpravodajský sever uzavírá s tím, že „prodat svojí firmě nevýhodně jinou svoji firmu podle všeho v tomto případě samo o sobě nebude trestné, protože koncovým poškozeným by byl zase jen Andrej Babiš“. Takový názor je však podle Rozehnala v rozporu s ustálenou judikaturou.

Prodej předražených akcií může být podle Rozehnala vlastně skrytou výplatou dividendy, ze které není potřeba platit daň. „Asi není potřeba dodávat, že takové jednání by bylo jednáním simulovaným, a tudíž neplatným, které by vykazovalo všechny znaky daňového úniku,“ dodal Rozehnal.