Ústavní zákon o obecném referendu nejspíše dostane ve sněmovně šanci. O návrhu normy jednají ANO, SPD, KSČM a Piráti. Podle Kysely ale nic takového politici ústavě jakožto zákonu nejvyšší právní síly nedluží. „Ústava říká, že takový zákon být přijat může, ale nikoli musí. Nemá podobu příslibu, ale spíše výhrady,“ vysvětlil.

V České republice je to podle Kysely zařízeno spíše tak, že lid mluví primárně skrze Parlament, a jestli ten má pocit, že existují určité otázky, které přesahují jeho mandát, má možnost přijmout ústavní zákon, pomocí něhož tuto otázku převede k rozhodnutí lidu. „To byl v našem případě vstup do EU a tato myšlenka mně připadá jako dostačující,“ dodal.

Podle Kysely obecně platí, že vůči referendu je možné vznést námitky, z nichž ta zásadní je ta, že neumožňuje kompromis. „Rozhodnutí je tady buď ano, nebo ne. Těsná většina pak převálcuje menšinu. Jde o to, zda ji bude pak válcovat trvale a v jak citlivých věcech,“ dodal v rozhovoru pro DVTV.

Ústavní právník nezapomněl poukázat na to, že například rozhodnutí v Parlamentu předchází nějaký proces, kde dochází ke zvažování argumentů pro a proti. „Tady se zkrátka ten kompromis hledá a rozhodnutí Poslanecké sněmovny pak není nevratné,“ řekl a dodal, že naopak referendu předchází nevyvážená kampaň, která je spíše plná emocí než argumentů. „Podívejte se, jaké argumenty probíhaly v souvislosti s přímou volbou prezidenta, to bylo rozhodování na základě emoci a afektu,“ upozornil.

Celý rozhovor ZDE.

Když pak masivní většina rozhodne, je prý problém v tom, že se toto rozhodnutí dá už jen velmi obtížně zvrátit. „Protože když řeknete, že budete dělat další referendum, tak to je pak akorát doklad toho, že vlastně lidem nevěříte,“ uvedl a dodal, že z hlediska logiky je to pak velký problém.

Že lidé s různými kompetencemi rozhodují o různých věcech, má podle Kysely své pádné důvody. „O něčem rozhodují soudci, o něčem úředníci, o nečem poslanci, ministři a tak dále. Ti se vyznačují přece jen větší mírou kompetence než průměrný občan,“ upozornil a dodal, že jestli máme rozhodovat o tom, zda v ČR budeme například užívat jadernou energetiku, je to tak komplexní otázka, že je těžké ji vměstnat do jedné věty.

V referendu jsme ale schválili například vstup do EU, to je podle Kysely však trochu jinak postavená otázka. „To byl dlouhodobý proces opřený o masivní informační kampaň. Navíc podoba veřejné diskuse dnes a před patnácti lety byla dost odlišná, a to díky jiné podobě internetu,“ míní.

„Na výkon přímé demokracie je český volič málo kompetentní a věcný. Je třeba umět vstřebávat argumety určitého typu a chápat je v souvislostech. Zkrátka jsou věci, o kterých průměrný občan rozhodovat nemá,“ je přesvedčen Kysela.

V českých návrzích prý shledává určitou nevýhodu, a to že se vymykají západoevropskému standardu. „Zatímco v západní evropě je zřejmé, co je předmětem referenda, zda změna ústavy, změna zákona, zrušení zákona, české úpravy se pokoušejí tvářit, že máme rozhodovat nespecifikovanou obecnou zásadní otázku vnitřní, či zahraniční politky. Předem se vlastně neví, co předmětem referenda vlastně vůbec bude a co se pak stane,“ řekl.

Lidé v Česku prý mají možnost vybírat si z nejrůznějších politických stran, působit na ně nebo v nich přímo být, takže to není tak, že by byli odstrčeni od výkonu moci. „Jediný způsob proto není to referendum. K tomu, aby se u nás politický systém otřásal, referendum opravdu nepotřebujeme,“ míní.

Referendum se podle Kysely dá označit i jako jistý projev ústavního populismu. „Buď je to obava politiků rozhodnout a chtějí přenést odpovědnost na někoho jiného, nebo jde o snahu se vlichotit do přízně voličů. Někdo tím chce tlouct své protivníky po hlavě argumentem, že jsou nepřátelé lidu, protože je nepovažují za dostatečně chytré,“ dodal.

Tento politický záměr je podle Kysely do jisté míry nezdravý. „Podívejte se, jak dopadla přímá volba prezidenta, to byla šance, aby si občané více sáhli na výkon moci, aby byli spokojenější. Jenže ona dosáhla toho, že jsme otřásli ústavním systémem. Návrh na odvolatelnost politiků vytunelovává jeden podstatný institut naší ústavy, a to je volný mandát. A v určitém nastavení může být referendum také způsob, jak naprosto rozbít ústavní systém a nahradit ho úplně jiným,“ uzavřel Kysela s tím, že aktuální návrh poslanců SPD to umožňuje, protože pokud by bylo možné prostřednictvím tohohle referenda přímo měnit ústavu bez jakýchkoliv limitů, je to přesně ono.