Ole Lehmann je německý podnikatel a investor. V počátku své kariéry se zaměřil na obchodování s kryptoměnami. Po krachu kryptoburzy FTX se do světa dostala první veřejná umělá inteligence ChatGPT. Lehmann ji začal studovat a psát o ní. Poté vytvořil kurz, prostřednictvím něhož učí velké podnikatele využívat umělou inteligenci, aby zefektivnili své podnikání.

Teď porovnal vývoj ekonomiky Spojených států amerických a Evropské unie. A kritikou nešetřil. „Před 16 lety byly ekonomiky EU a USA bok po boku. Dnes je americká ekonomika o 50 % větší než celá EU dohromady,“ napsal Ole Lehmann na síti X. A ukázal graf, který ukazuje úpadek evropské ekonomiky. „Tady je zničující pravda o pokračující ekonomické sebevraždě Evropy,“ dodal a publikoval graf, z něhož je patrné, že evropská ekonomika 16 let rostla neznatelně, zato americká ekonomika skokově.

A ukázal důvod evropské stagnace a americké prosperity. „Zatímco Evropa diskutuje o etice AI... Amerika AI buduje. Zatímco Evropa reguluje kryptoměny… Amerika je inovuje. Zatímco Evropa chrání stará průmyslová odvětví… Amerika vytváří nové,“ poukázal Lehmann na politiku Evropské unie.

Podle něho je Evropa přeregulovaná, nepodporuje inovace, málo riskuje a uvaluje na inovace příliš vysoké daně. „Řešení? V mých očích Evropa musí: Zrušit zbytečné regulace. Riskovat. Podporovat podnikatele. Snížit daně z inovací,“ napsal Lehmann. „Ale udělá to?“ ptal se Lehmann v závěru svého komentáře.

I'm German.

16 years ago, the EU and US economies were neck and neck.

Today, the US economy is 50% larger than the entire EU combined.

Here's the devastating truth behind Europe's ongoing economic suicide ??: pic.twitter.com/Spv3TFa9SU

— Ole Lehmann (@itsolelehmann) November 13, 2024

Ke stejnému závěru dospěl i bývalý italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Ten vypracoval dlouhou, 328stránkovou zprávu pro Evropskou komisi, ve které se zabývá plánem na zastavení hospodářského poklesu Evropy. „Je to existenční výzva,“ uvedl bývalý prezident Evropské centrální banky s tím, že jen obrovské investice vytáhnou EU z ekonomického dna nízké produktivity a slabého růstu a zastaví čím dál větší zaostávání za USA a Čínou.

Draghi uvedl, že EU potřebuje bezprecedentní objem investic, více než dvojnásobek investic ve srovnání s Marshallovým plánem, který na přelomu 40. a 50. let 20. století nasměroval do západní Evropy desítky miliard dolarů. Celkově by si stanovené cíle podle odhadů Evropské komise vyžádaly minimálně 750 až 800 miliard eur ročních dodatečných investic.

„Růst v Evropě zpomaloval delší dobu, my jsme tomu ale nevěnovali tolik pozornosti. Teď už to ale ignorovat nemůžeme,“ prohlásil Draghi podle informací listu Politico.

„Měli bychom se vzdát iluze, že pouze otálení může zachovat stávající stav. Dosáhli jsme bodu, kdy bez akce budeme muset buď ohrozit náš blahobyt, naše životní prostředí, nebo naši svobodu,“ uvedl Draghi, že Evropa musí masivně investovat jak do obrany, tak do zelených technologií.

Aby bylo možné splnit cíle v oblasti obrany, digitalizace a dekarbonizace, podle studie bude muset celková míra investic EU vzrůst přibližně o 5 procentních bodů HDP ročně, což je úroveň, která byla naposledy zaznamenána v 60. a 70. letech minulého století, jak upozorňuje televize CNBC.

Jádrem ekonomických potíží Evropy jsou podle zprávy náklady na energii pro průmysl, který je v současnosti nucen platit za elektřinu o 158 % více než v USA a za zemní plyn o 345 % více. Velké příležitosti vidí Draghi v umělé inteligenci. AI by podle něj mohla „napravit nedostatky v oblasti inovací a produktivity a pomoci Evropě obnovit svůj výrobní potenciál“. Draghi proto vyzývá k integraci umělé inteligence do našich stávajících průmyslových odvětví, „aby mohla zůstat na špici“.