Zajíc reagoval na stejný čin Jana Palacha v lednu 1969. Takzvaná druhá pochodeň vzplála na Václavském náměstí 25. února 1969 právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948.
Účastníci si studentovu památku mohli dnes připomenout například na pamětní desce s fotografiemi, dopisy a básněmi k činu. S krátkým projevem vystoupila socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. „Jan Zajíc byl osloven činem Jana Palacha. Rozhodl se, že bude druhou pochodní, protože se domníval, že by se ten tlak na veřejnost měl stupňovat,“ uvedla. Litovala, že Zajícův čin nevyvolal větší ohlas. „Tak to bývá u těch, kdo byli druzí, ale byla to oběť čistého a nevinného člověka,“ dodala.
Ačkoliv 50. výročí studentova činu připadá až na pondělí, organizátoři se první vzpomínkovou akci rozhodli uspořádat už dnes, aby se lidé mohli zastavovat u vyvěšené pamětní desky, kterou vystavili, už od pondělního rána. Pietu připravili v centrální části Václavského náměstí před domem číslo 39, kde Zajíc svůj protest provedl. Akci doprovázely hrané písničky Karla Kryla.
V pondělí se uskuteční další vzpomínkové akce. Odkaz Jana Zajíce si krátce po poledni připomene například Univerzita Karlova u pamětní desky věnované Janu Palachovi a Janu Zajícovi, která je umístěna před budovou Národního muzea. Pietu v pondělí chystají mimo jiné také zástupci pražského magistrátu nebo Prahy 7.
Zajíc se upálil ve věku 18 let. Studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Palacha následovat. Polil se benzínovým čističem. Navíc požil jed, aby nezemřel bolestivou smrtí jako Jan Palach, který podlehl těžkým popáleninám. Ale špatně si vypočítal, kdy jed začne působit. Rozběhl se směrem k Václavskému náměstí, ale po několika krocích upadl a zemřel.
Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp