S drtivou kritikou práce redaktora Janka Kroupy k tématu hospodaření na půdě s nevyjasněným vlastníkem vystoupil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral na první letošní veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu. Pro posouzení daného zpravodajského tématu využil analýzy, kterou pro Český rozhlas zpracoval Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Na Kroupovu reportáž upozornil na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu dne 29. listopadu místopředseda Tomáš Kňourek, který z ní cítil účelovost. Už tehdy šéf ČRo René Zavoral přiznal, že ho Kroupa nepřesvědčil, že zmíněná reportáž o tom, že koncern Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy a ještě za to pobírá dotace, není „účelovým antibabišovským tažením“.

Na obranu svého profesního kolegy se tehdy ozval šéf publicistiky České televize Marek Wollner, jenž na sociálních sítích tvrdil, že kauza je ukázkou zvláštních ohledů, které se berou na vítěze voleb, což by mohl být umíráček svobodné žurnalistiky v Českém rozhlase. Přidal se i novinář Jaroslav Kmenta. „Říkám tomu předposranost. Šíří se to ve společnosti jako rakovina. Kritické prostředí nesmí vymizet. Jinak spějeme zpátky k totalitě. Od šéfa Českého rozhlasu bych spíš očekával, že se za své redaktory postaví. Může mít výhrady ke způsobu zpracování kauzy kolem Babiše, to je v poho. Ale zpochybňovat investigativní práci jako takovou mi přijde neprofesionální a amorální. Je to spíš projev slabosti a strachu z hypotetických politických problémů,“ uvedl novinář.

Vyjádření dvou právníků mohla být účelová

Šéf ČRo se ve své kritice soustředil především na skutečnosti, na něž upozornila zmíněná analýza. Ta zpochybňuje nestrannost reportáže na webu iRozhlas i vystoupení redaktora Janka Kroupy v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Lze to ilustrovat například na tom, že se opakovaně mluví o „řadě právníků a specialistů“ a je uváděno, že „ti právníci se vlastně shodují“ apod., ale jmenováni a citováni jsou stále pouze právníci dva, advokát Petr Toman či advokát Václav Vlk. „Autoři už ale neinformují, že v případě Petra Tomana – může to být přítomnost, ale minulost určitě – jde o člena vůči ANO konkurenční ODS. V případě Václava Vlka pak jde údajně o právního zástupce jednoho zemědělce, který se společností Agrofert vede právní spor. Zejména ve druhém případě, pokud by se tato informace – uvádí ji Agrofert ve své stížnosti – ukázala jako validní, jde podle mě o zásadní střet zájmu a o zásadní nesoulad s konkrétními ustanoveními Kodexu ČRo,“ prohlásil generální ředitel René Zavoral.

Za hrubou chybu považuje také skutečnost, že reportáž byla rozdělena do dvou dnů a v příspěvcích z prvního dne je hodnocení postaveno na jednostranném výkladu právě těchto dvou oslovených právníků. „Až druhý den se v agendě objevují stanoviska a aktéři, kteří problém interpretují s odlišnou perspektivou jako například ministr zemědělství Marian Jurečka. Reportáže se první den – 28. listopadu minulého roku – věnovaly pouze holdingu Agrofert a osobě Andreje Babiše, až následující den je téma kontextualizováno jako problém rozsáhlejší, týkající se více subjektů, a složitější. V rozhlasové žurnalistice není možné se vracet zpět a odkazovat na už vydané zprávy, neboť poslech rádia neumožňuje zpětné listování historií. Nelze také přinášet informace na etapy. Z toho je zřejmé, že má-li být informace objektivní a vyvážená, musí být objektivní a vyvážená v rámci jedné reportáže,“ upozornil generální ředitel Českého rozhlasu.

Nebyly uvedeny všestranné a relevantní informace

Vadí mu také, že autoři nerozlišovali podstatné rozdíly v jednání, spočívajícím v hospodaření bez právního důvodu na pozemcích, a v jednání, spočívajícím v získání dotací, a zcela nesprávně je slučují do závěru, že kdo hospodaří na pozemku bez toho, že by k němu měl právní titul, a čerpá na něj dotace, dopouští se trestného činu dotačního podvodu. „K takové kvalifikaci ale lze dospět pouze poté, když bude najisto postaveno, že subjekt v žádosti o poskytnutí dotace uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Z tohoto pohledu se mi jeví stanoviska právníků jako poněkud povrchní hodnocení bez znalosti a přihlédnutí ke všem relevantním skutečnostem. V žádném z dotčených příspěvků není explicitně veřejnosti podána informace o tom, v jaké žádosti o dotaci a zejména jaký údaj byl uveden nesprávně nebo hrubě zkreslen nebo jaký podstatný údaj byl zamlčen,“ poukázal René Zavoral.