Křečkovy četné výroky i jednání se podle senátního stanoviska staly předmětem veřejných kontroverzí a silné kritiky ze strany institucí a osob zabývajících se ochranou lidských práv. Horní parlamentní komora proto apelovala na Křečka, aby úřad ombudsmana důsledně naplňoval nezávisle a nestranně a v souladu s Ústavou a ostatními zákony.

Terčem kritiky bylo mimo jiné Křečkovo prohlášení z loňského ledna, podle něhož někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že „devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality“. Pozornost vzbudil i reakcí na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Ukrajinci budou umírat kvůli slabosti NATO. „Pomáháme, jak můžeme, na úkor vlastních občanů, a ještě se máme nechat urážet," napsal Křeček na sociálních sítích. Po kritice svůj příspěvek smazal.

Křeček ve vystoupení před senátory uvedl, že není možné ignorovat realitu, jakkoli je nepříjemná a ostudná. „Pokud by nezávislý veřejný ochránce práv neměl možnost bez kritiky členů zákonodárného sboru sdělovat, co občané denně vidí kolem sebe, pak by to s naší úrovní demokracie bylo ještě horší, než si mnozí občané myslí,“ uvedl. „Názory mohou být různé, ale ať mi někdo řekne, kde neříkám pravdu,“ dodal.

Ombudsman odmítl obavu, že by jeho výroky mohly oběti diskriminace odrazovat od jeho úřadu. Úřad veřejného ochránce práv patří spolu s Ústavním soudem a s Nejvyšším kontrolním úřadem mezi tři instituce, kterým důvěřuje nadpoloviční většina obyvatel, připomněl.

Ombudsmana se veřejně zastal senátor Petr Vícha (ČSSD), argumentoval svými zkušenostmi starosty Bohumína. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) naopak poukázala na to, že po Křečkovi letos žádala vysvětlení jeho výroků na adresu Romů i Evropská komise.