„Zdá se, že přituhuje!“ napsal Křeček na svém facebookovém profilu k tomu, že Senát schválil své usnesení týkající se jeho osoby.
„Senát ve svém usnesení konstatuje, že mé kontroverzní výroky ‚se staly předmětem silné kritiky ze strany institucí a osob zabývajících se ochranou lidských práv‘ a že ‚veřejný ochránce práv dlouhodobě a opakovaně pronáší předsudečné, xenofobní čí jinak xenofobní výroky…‘ Vypadá to tak, že právo, na kterém stojí demokracie, totiž právo vyjadřovat se v občanském životě k problémům společnosti, některým začíná vadit už i u ombudsmana...“ poznamenal Křeček na svém facebookovém profilu.
Horní parlamentní komora své rozhodnutí přijala těsnou většinou, pro bylo 25 ze 45 přítomných senátorů.
„Veřejný ochránce práv ve veřejném prostoru dlouhodobě a opakovaně pronáší předsudečné a xenofobní výroky, které mohou ve svém důsledku odrazovat oběti diskriminace vyhledávat pomoc v rámci působení veřejného ochránce práv,“ uvádí se v usnesení, které prosadil předseda senátorského klubu Senátor 21 a Pirátů Václav Láska. Podle něj jsou Křečkovy názory neztotožnitelné a nesouladné s posláním, které úřad ombudsmana má.
Křečkovy četné výroky i jednání se podle senátního stanoviska staly předmětem veřejných kontroverzí a silné kritiky ze strany institucí a osob zabývajících se ochranou lidských práv. Horní parlamentní komora proto apelovala na Křečka, aby úřad ombudsmana důsledně naplňoval nezávisle a nestranně a v souladu s Ústavou a ostatními zákony.
Terčem kritiky bylo mimo jiné Křečkovo prohlášení z loňského ledna, podle něhož někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že „devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality“. Pozornost vzbudil i reakcí na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Ukrajinci budou umírat kvůli slabosti NATO. „Pomáháme, jak můžeme, na úkor vlastních občanů, a ještě se máme nechat urážet," napsal Křeček na sociálních sítích. Po kritice svůj příspěvek smazal.
Křeček ve vystoupení před senátory uvedl, že není možné ignorovat realitu, jakkoli je nepříjemná a ostudná. „Pokud by nezávislý veřejný ochránce práv neměl možnost bez kritiky členů zákonodárného sboru sdělovat, co občané denně vidí kolem sebe, pak by to s naší úrovní demokracie bylo ještě horší, než si mnozí občané myslí,“ uvedl. „Názory mohou být různé, ale ať mi někdo řekne, kde neříkám pravdu,“ dodal.
Ombudsman odmítl obavu, že by jeho výroky mohly oběti diskriminace odrazovat od jeho úřadu. Úřad veřejného ochránce práv patří spolu s Ústavním soudem a s Nejvyšším kontrolním úřadem mezi tři instituce, kterým důvěřuje nadpoloviční většina obyvatel, připomněl.
Ombudsmana se veřejně zastal senátor Petr Vícha (ČSSD), argumentoval svými zkušenostmi starosty Bohumína. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) naopak poukázala na to, že po Křečkovi letos žádala vysvětlení jeho výroků na adresu Romů i Evropská komise.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.