Poslední necelé dva týdny stály za to – a z určitých hledisek budou mít nemalý vliv na budoucnost světa. Opět se potvrdilo, že naše vláda, údajně nejlepší od roku 1990, a její premiér, údajně nejlepší od roku 1990 udělali co mohli proti národům této země. Samozřejmě s pomocí jak svých poskoků, tak těch partají, které hrají roli opozice. Opět se potvrzuje, že euromarxisté z Bruselu a z Berlína ohrožují evropskou civilizaci víc, než kdysi nacisti a fašisti. U nás samozřejmě s podporou pražské havlérky, která je sdružuje pod jednu organizaci slouhů cizích zájmů.

Marxovy nové šaty – a nejen jeho

Můžeme si především připomenout směrnici EU, kterou bychom mohli nazvat „africkou“. V ní se uvádí, že Afričané, myšleno především černoši, mají zásluhu o Evropu atd. Proto je musíme vítat, upřednostňovat v práci a dokonce se zakazuje dávat jim podřadné a služebné práce. Je opravdu ilustrativní, že euromarxisté mluví o jakýchsi podřadných, či ponižujících pracích, když se tak rádi ohánějí pracujícími a jejich zájmy.

Nelze se divit. Stačí si připomenout jejich hlavní ikonu – Marxe. Ten nikdy nežil z vlastních vydělaných peněz, nýbrž nejdříve z peněz rodičů, poté z dědictví manželky, celý život jej živil továrník Engels a k tomu si vypůjčoval na věčnou oplátku a dostával jako profesionální rumunský žebrák finanční dary od příznivců. Ani honoráře za většinu z více než stovky článků v New York Tribune mu nepatřily, protože je za něj po večerech psal Engels. Marx totiž neuměl dostatečně anglicky, a když se to jakžtakž naučil, zájem o jeho články v USA opadl. Ze svého slavného Kapitálu napsal pouze první díl, ostatní tři jsou prací Engelse a Bernsteina, údajně s pomocí Marxových mnohdy nesrozumitelných poznámek. Nicméně Marx proslavený svojí arogancí žil v rozlehlém domě, kde zaměstnával jednu, občas i dvě služky, přičemž s jednou z nich zplodil nemanželské dítě Fredericka Demunda. Naštěstí neměl sluhu, jinak by z něj byl vzor evropských hodnot Jakuba Jandy a spol. Opakovaně se jezdil rekreovat do lázní, což rozhodně nebylo v možnostech tehdejších proletářů, nejezdil tam ani pracující Engels, protože na to neměl čas.

Zároveň můžeme ocitovat utajované multikulturní a multirasové výroky Marxe a Engelse, protože podle nich bylo třeba zlikvidovat Slovany, aby uvolnili místo pokrokovějším rasám. Že by rovnou afroislámským v souladu s politikou EU? Engels v novinách Rheinische Zeituing uvedl, že všeobecná válka, která rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta... Vyhladí podle něj nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy, což bude skutečným krokem vpřed. Marx se těšil na vyhlazení reakčních ras, jako byli Chorvaté, Panduři (pravděpodobně myšleni Slováci a Slovinci, podle nepravidelných oddílů rakouského plukovníka Trencka), Češi a podobná verbež.

Doporučuji z tohoto hlediska knihu „Nebe na zemi“; měli by ji číst zvláště voliči ČSSD, Pirátů, ale i dalších partají pražské havlérky. Se svými pokrokovými názory by to Marx dnes dotáhl na nejvyššího eurokomisaře, čestného předsedu Sudetoněmeckého landsmannschaftu i vůdce pražské havlérky. Jen by se ještě musel naučit pít jako svazák, pardon, jako Juncker.

Čeští afrovlastenečtí europoslanci

K té africké směrnici, odhlasované naprostou většinou europoslanců, lze dodat pouze to, že za naši republiku hlasoval proti pouze jeden čestný a zodpovědný vlastenec, a to Jiří Payne za Svobodné. Jeden z českých europoslanců chyběl a všichni ostatní hlasovali pro. Když se podíváte na internetu na seznam europoslanců za naši republiku, můžeme mimo Payna mluvit o přehlídce hanby. To znamená, že hlasovali pro afroislámskou invazi, protože naprostá většina migrantů jsou Afričané a muslimové, většinou obojí.

Jako obvykle to jaksi nezvládl socialistický soudruh Keller, který hlasoval pro, a následně se vymlouval na jakási dědictví kolonialismu. Je opravdu zvláštní, že vždy nějak omylem hlasuje proti českému národu a na podporu pangermánských euromarxistů, a poté se vymlouvá. Brzy jako obvykle napíše pár bojovných článků proti EU, ale poté zase bude hlasovat proti naší zemi. Řekněme si to na rovinu, Keller je mazaný socialistický pokrytec, jenž by mohl soutěžit s předlistopadovým kádrovákem soudruhem Halíkem. Cíl a výsledek jejich práce je v podstatě stejný, jen forma komedie rozdílná. Je to typický sociální demokrat, povalečný elitářský žvanil, který se tváří jako bojovník za pracující u přetékajícího koryta naplněného výsledky jejich práce a daní. Žít si jako král za cizí peníze a ještě jim škodit. Celý soudruh Marx a přímo vzorový europoslanec. Svoje známé tímto žádám, aby mi neposílali pokrytecké blafy soudruha Kellera, jako úžasné vlastenecké projevy, a ohlupují jimi voliče pražské havlérky a naší jedinečné vlády. Socialista Keller svými článečky pouze zakrývá svoje nízké, ale dobře placené slouhovství.

Z ČSSD jsem po několika zbytečně promarněných letech zhnuseně vystoupil v lednu 2016 a jsem na to hrdý. Zvláště když vidím spolek, který to tam vede na vlně euromarxismu, protibělošského rasismu, podpory inkluzivního školství a podpory sexuální úchylnosti, a mohl by si podat ruku s Piráty. Jsem šťastný, že se nemusím stydět a nejsem v jedné partě s Hamáčkem, Petříčkem, Kellerem, Dienstbierem, Prouzou, Špidlou, Valachovou a dalšími bezohlednými protinárodními bojovníky za vlastní koryta v ČSSD jako straně držitelů koryt SDK.

Basel III jako finanční šok

Naše zodpovědná média neopomněla utajit před veřejností ekonomickou informaci zásadního významu, která se udála 29. března. Ve švýcarské Basileji se konalo setkání Basel III reprezentantů finančního světa. Bylo tam dohodnuto zvýšení podílu zlata na krytí měn. To ještě neznamená zcela návrat k zlatému standardu, ale výrazně posiluje pozici především zlatého jüanu a rublu oproti americkému dolaru a samozřejmě proti euru. Rusko a Čína nakoupily v posledních letech stovky tun zlata, evidentně udělaly dobře.

Zato EU pangermánských euromarxistů kráčí do pekla za zpěvu Ódy na radost. Neprojeví se to hned, ale je to možná jeden z posledních hřebíků do rakve EU. Naše bývalé zlaté rezervy, které byly rozprodány v době, kdy zlato bylo levné, je asi zbytečné připomínat. Krásně se o tom píše v knize „Kam se poděl zlatý poklad republiky“. V současnosti je díky eurosoudruhu Singerovi Česká národní banka plná miliard nekryté ideologické měny známé jako Euro, abychom podrželi životní úroveň Pangermánů.