Důvodem propadu České republiky v mezinárodním indexu vnímání korupce jsou podle ředitele protikorupční organizace privatizace státu oligarchy, špatné fungování regulačních orgánů a nedostatečná transparentnost při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací. Babiše Ondráčka kritizoval i v souvislosti s dotační politikou státu, která je podle TI neprůhledná. O problémech Babiše mluvila i mezinárodní verze zprávy TI o indexu vnímání korupce.

„Pokud ta neziskovka ve svatém boji proti Babišovi je schopna i dělat žebříčky, aby to blbě vypadalo, tak já jsem viděl na Twitteru pana (bývalého náměstka ministra průmyslu a obchodu Ondřeje) Malého, který říká, že na první a 18. pozici jsou země, které praly peníze. Nechápu, jak se tam mohly dostat,“ řekl Babiš. Skandál kolem praní špinavých peněz se týká transakcí v hodnotě 200 miliard eur (přes pět bilionů korun) z let 2007 až 2015, které Danske Bank uskutečnila přes estonskou divizi.

„Žebříček je nesmyslný, je to zase svatý boj pana Ondráčky proti Babišovi. Neváhá ani poškodit Českou republiku,“ uvedl premiér. Oponoval, že za jeho vlády nevznikl žádný korupční skandál. „Poslední korupční skandál potenciálně ve vládě bylo rozdělování peněz v nějakém bytě za ministryně Valachové,“ připomněl Babiš už ve středu dosud neobjasněnou korupční aféru kolem rozdělování sportovních dotací. Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) tehdy byla ministryní školství.

Premiér má s českou pobočkou TI, která se věnuje jeho údajnému střetu zájmů kvůli holdingu Agrofert, dlouhodobé spory. Opakovaně ji označil za zkorumpovanou organizaci s pochybným financováním, TI se proti tomu brání u soudu. Z výroční zprávy TI za rok 2018 vyplývá, že náklady organizace činily 9,96 milionu korun, příjmy v podobě dotací, grantů či darů 10,22 milionu. Nejvíc peněz, téměř tři miliony, TI na projekty získala od Ministerstva zahraničí, další peníze poskytly například resorty vnitra a práce a sociálních věcí. Mezi zdroji je také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).