„Putin chce zlepšit vztahy se Západem, protože sankce a mezinárodní konflikty brání jeho snahám oživit ruskou ekonomiku. Právě proto uvažuje ruský prezident o jmenování bývalého ministra financí Alexeje Kudrina na pozici, ze které by zodpovídal za ekonomickou strategii a vztahy s Evropou a Spojenými státy,“ píše moskevská dopisovatelka Financial Times Kathrin Hilleová s tím, že Kudrin patří dlouhá léta mezi nejbližší poradce Putina.

Plánované jmenování Kudrina do nově zřízené pozice, která by byla v hierarchii hned za to prezidentskou, vnímá Hilleová jako krok k usmíření se Západem. „Kudrin by měl být zástupcem prezidenta pro mezinárodní hospodářskou spolupráci. Je mimochodem autorem strategie hospodářské politiky pro další volební období Putina a opakovaně se nechal slyšet, že bez větší demokratizace politického prostoru a ukončení konfrontace se Západem Rusko nebude schopné provést reformy do konce.“

„Jmenováním Kudrina do nově zřízené funkce by došlo ke změně zahraniční politiky. On je jedním z mála Putinových blízkých spolupracovníků, ke kterým má Západ důvěru,“ cituje Hilleová analytika Jevgenije Gontmachera, který s Kudrinem spolupracuje. Pravděpodobně poslední volební období Putina musí od začátku čelit velkým výzvám. „Ekonomika stagnuje, Rusko se ocitlo v mezinárodní izolaci a Putin musí zajistit plynulé pokračování systému i po roce 2024, kdy mu končí mandát,“ napsal nezávislý analytik Kirill Rogov.

Vedle ostré rétoriky poradci Putina vyzvali, aby se snažil se Západem dohodnout. Mimo jiné také kvůli novým sankcím ze strany Spojených států, které vážně ohrozily desítky tisíc pracovních míst. „Vláda navenek tvrdí, že se ruská ekonomika sankcím přizpůsobila. Jenže Američané přicházejí s takovými sankcemi, kterým se zkrátka a dobře přizpůsobit nemůžete,“ cituje Hilleová nejmenovaného ruského úředníka.

V pondělí by měla být jmenována nová vláda, v jejímž čele zůstane Dmitrij Medveděv. Jeho pravomoci v oblasti hospodářské politiky by však měl převzít právě Kudrin. „Mohl by být mimo jiné jmenován také místopředsedou vlády či získat post v prezidentské administrativě. Pokud se tak stane, bezpochyby došlo v Putinově kruhu ke shodě v názoru, že je třeba poněkud změnit zahraniční politiku,“ cituje Hilleová v závěru svého článku analytika Gontmachera.