V pětiminutovém prologu se Miloš Zemana v Benešově nad Ploučnicí pokusil přítomným vysvětlit fungování prezidentského úřadu a zásady, které jako hlava státu dodržuje. „Ta základní zásada je velmi prostá: Hájit za každých okolností zájmy České republiky. Věřte mi, že by bylo mnohem snazší, kdybych místo toho seděl na Hradě nebo v Lánském zámku, občas podepsal nějaké to lejstro, přijal nějakého nového velvyslance, chválil vládu, ať je jakákoliv. Byl by to život pohodlný, ale vzniká otázka, k čemu potřebujeme takového prezidenta,“ zmínil a dodal, že on chce bojovat za to, aby v této republice byl ekonomický růst, klesala nezaměstnanost a vznikala nová pracovní místa.

„Tomu se říká ekonomická diplomacie. Místo dlouhých řečí vám dám jeden příklad: Jel jsem dvakrát do Číny a byl jsem velmi rád, že se podařilo rozvinout spolupráci s největší ekonomikou světa. V Hospodářských novinách jsem si pak přečetl: Užitečný idiot se vrací z Číny. No, a co se nestalo poté? Britská královna se ve zlatém kočáře projela v Londýně s čínským prezidentem. Doufám, že čeští novináři nebudou mít takovou drzost, aby říkali britské královně rovněž užitečný idiot.“

Benešov nad Ploučnicí - účast asi 500 lidí

Od krádeže českých dětí k uprchlickým kvótám

Diplomacii by podle něj hlava státu neměla projevit jen tehdy, když jde o investice a export. „Ale například i tehdy, když máme pocit, že nám Norové kradou české děti, je na místě mít odvahu se ozvat, i když je to nepříjemná diplomatická aféra. Nebo když nám ukrajinští Češi umírají v občanské válce, máme usilovat o jejich repatriaci. A takových příkladů bych mohl uvést víc než dost,“ podotkl.

Vše mělo být nejpíše oslím můstkem k tématu uprchlíků, kterým následně navázal. „Poslední příklad by se mohl týkat takzvaných imigračních kvót,“ pokračoval totiž dále. Stát je podle něj suverénní jen tehdy, pokud si může sám rozhodnout, koho přijme a koho ne na své území. „Když za sebe nechá rozhodovat jiné, tuto suverenitu ztrácí,“ řekl a vysloužil si tím nebývalý potlesk obecenstva. Neodpustil si ještě jedno varování: „Nikdo, ať je to politik či někdo jiný, by se neměl hrbit.“