Vláda zvažuje zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média – Českou televizi a Český rozhlas. Ty se nezvyšovaly od roku 2008. Měsíční poplatek nyní činí 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas. „V programovém prohlášení vlády se zavazujeme k tomu, že se zaměříme na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, a tento závazek chceme naplnit. Čeká nás ale debata o tom, jakým způsobem k tomu dojít, bez toho nelze odpovědně říci, jak se bude výše poplatku vyvíjet,“ sdělil iDNES.cz premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Budeme o tom jednat v rámci pětikoalice. Předpokládám, že pan ministr kultury Baxa předloží data a návrh, jak valorizovat koncesionářské poplatky,“ uvedl tamtéž ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Pro úpravu současného financování se ve svém pořadu Čau lidi vyslovil i expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale jinak, než uvažuje současná vláda. „Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. U nás by to bylo také dobré.“ Poplatky ale navyšovat nechce. „My vůbec nevíme, kam jdou peníze České televize. Nikdo to neví. Nejvyšší kontrolní úřad to nekontroluje,“ doplnil pro iDNES.cz. Za příklad dává kromě Slovenska i Velkou Británii, kde premiér Boris Johnson plánuje zmrazit výši koncesionářských poplatků na dva roky.

Nenavyšovat při dnešní drahotě

ParlamentnímListům.cz se k tématu případného zvýšení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média vyjádřila řada politiků. „Vláda by měla nejdřív přijít s celkovou představou nové konstrukce rozpočtu a nového daňového mixu. Měla by sdělit, jaká bude její národohospodářská strategie pro překonávání ekonomických důsledků covidové krize. Pak by se teprve mohla obracet na obyvatelstvo se změnami podobného typu, jako je financování veřejnoprávních médií. Odmítám tuto salámovou metodu,“ sdělil bývalý ministr zahraničí i kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jeho kolega z ČSSD, Libor Rouček, bývalý europoslanec a místopředseda EP, mluvčí vlády i ČSSD a ještě předtím redaktor Hlasu Ameriky, napsal: „Veřejnoprávní média patří ke kulturnímu a civilizačnímu demokratickému dědictví vyspělé Evropy. Chceme-li kvalitní, na moci ekonomických zájmů a oligarchů nezávislé zpravodajství, vlastní televizní a filmovou tvorbu, reklamami každých osm až deset minut nepřerušované filmy, i rozsah a šíři vysílání ČT (a ČRo), poplatky je nutné po čtrnácti letech o patnáct korun zvýšit. Navrhl bych však zastropovat, případně úplně zrušit poplatky pro nízkopříjmové důchodce. Současně se zvýšením poplatků by měla být zavedena i kontrola hospodaření veřejnoprávních médií prostřednictvím NKÚ.“