Komplikovanou historii areálu ponecháme tentokrát stranou. Zaměříme se na období nedávné. Zhruba v polovině minulého roku vypověděla konkurzní správkyně Hýsková nájemní smlouvu společnosti Legios Loco. Aby areál nezůstal prázdný, pronajala jej společnosti DAKO-CZ, jež patří pod holding rodiny Strnadů (Czechoslovak Group). Na podzim loňského roku pak vyhlásila výběrové řízení na nového majitele areálu. V něm se utkala skupina Czechoslovak Group a bratři Šuškovi se svou Traťovou strojní společností (TSS). Právě oni nakonec areál získali. Zaplatili za něj 750 milionů korun. Ačkoli účetní hodnota se pohybovala zhruba na třetině této částky.

DAKO-cz měla areál pronajatý do konce srpna letošního roku, nicméně již v červnu se objevily komplikace. Noví majitelé se za asistence policie a redaktorů ze Seznam zpráv do areálu chtěli dostat. Podle nového majitele jim v tom nájemník bránil, podle nájemníka přišel vlastník neohlášen. Vše nakonec vyřešila přivolaná policejní hlídka. Kroky nových majitelů jsou záhadou i pro insolvenční správkyni.

„Situaci vnímáme velmi negativně, neboť jsme léta usilovali o záchranu tohoto podniku, a jakoukoli agresi v jeho prostorách tedy vnímáme jako zmar této práce insolvenčního správce, soudu a věřitelského výboru,“ komentovala Hýsková pro iDnes.cz.

Bratři Šuškové nakonec nechali svolat zaměstnance, ke kterým měli proslov: „Podívejte se, jak předchozí majitelé nechali areál zchátrat. Podívejte se, v jak špatných podmínkách pracujete. Od zítřka nechoďte dva týdny do práce, uhradíme vám plnou výši platů. Musíme naplánovat, jak fabriku postavit na nohy,“ pronesl podle redaktora Koutníka ze Seznamu Rudolf Šuška. Jednomu z dosavadních zaměstnanců se však situace nelíbila a zaprotestoval. Dostal ledovou sprchu. „Před nastoupeným plénem vám oznamuji, že vás jako generální ředitel této společnosti zbavuji všech funkcí. Neposlouchejte jeho pokyny, řiďte se jen tím, co vám řeknou naši lidé,“ pronesl Šuška na plénu.

Tiskový mluvčí Vagonky Louny (DAKO-CZ) tehdy uvedl, že společnost měla do konce srpna rozdělané zakázky za více než tři sta milionů korun. „Zaměstnanci, které si pronajala, do práce nechodí, což je pro společnost významná ztráta.“ Hospodářským novinám pak v tu samou dobu někteří dělníci řekli: „Jsme tam pouze my jako agenturní zaměstnanci a je tam bezvládí. Jsou tu spíš dělníci, mistři u nás žádní nejsou. Řídíme si to takřka sami a nevím, jak dlouho to takhle půjde. Asi než dojde materiál.“