Během rozhovoru s novináři na Výročním fóru v Kötcse, pořádaném Nadací pro občanské Maďarsko, se Viktor Orbán obšírněji věnoval otázce národní ekonomické suverenity, kterou označil za klíčový pilíř maďarské hospodářské politiky. Tento koncept je založen na tom, že strategická odvětví a důležité národní infrastruktury by měly být v maďarských rukou, což má zajistit stabilitu, nezávislost a větší schopnost čelit globálním výzvám.

„Jádrem a srdcem této hospodářské politiky je neutralita. Jsem přesvědčen, že hospodářský úspěch Maďarska bude vycházet z ekonomické neutrality,“ uvedl Orbán. Zdůraznil, že tato ekonomická neutralita je klíčem k tomu, aby Maďarsko udržovalo vyvážené vztahy s významnými globálními hráči a aby prosperovalo v rozděleném světě.

Také se vyjádřil k národní ekonomické suverenitě, zvláště ve spojení s nedávnými akvizicemi, jako je odkoupení budapešťského letiště a společnosti Vodafone Hungary. Akvizici společnosti Vodafone Hungary, jedné z největších telekomunikačních firem v zemi, Orbán popsal jako „historický krok“. Zdůraznil důležitost toho, aby důležitá odvětví jako právě telekomunikace zůstala v maďarském vlastnictví a pod maďarskou kontrolou.

V oblasti zahraniční politiky Orbán potvrdil důležitost budování přátelských vztahů s klíčovými globálními hráči a připomněl svůj mírový plán pro Ukrajinu, o kterém naznačil, že v blízké budoucnosti přinese nové iniciativy. „Pracoval jsem na tom celé léto,“ prozradil.

Na Ambrosettiho fóru u jezera Como představil své klíčové priority pro Maďarsko a Evropskou unii. Ve svém projevu zdůraznil, že Maďarsko se během svého předsednictví EU zaměří na zvýšení konkurenceschopnosti a na podporu mírového řešení rusko-ukrajinské války.

Orbán označil posílení evropské konkurenceschopnosti za klíčovou výzvu a navrhl několik konkrétních kroků. Nejprve navrhl přehodnocení Green Dealu, který kritizoval jako škodlivý pro podnikatelské prostředí. Za druhé zdůraznil potřebu snižování byrokracie v rámci EU, která podle něj brzdí ekonomický růst. Třetím bodem byla nutnost vytvoření atraktivnějšího investičního prostředí, aby evropské společnosti neodcházely investovat mimo EU. Varoval, že současné trendy mohou oslabit postavení Evropy v globální ekonomice, pokud nedojde k reformám. Orbán také oznámil, že plánuje představit „Pakt konkurenceschopnosti“, který bude projednáván s členskými státy EU v listopadu.

Orbán kritizoval současnou migrační politiku EU a vyzval k většímu respektování národní suverenity v této oblasti. Uvedl, že migrační otázky mají rozkladný vliv na jednotu EU, a navrhl, aby země, které se nechtějí podílet na společné migrační politice, měly možnost opt-outu.

Co se týče rusko-ukrajinské války, Orbán volal po okamžitých krocích vedoucích k příměří, které podle něj musí předcházet jakýmkoliv jednáním o mírových plánech. Argumentoval, že čekat na komplexní mírovou dohodu je nerealistické.

Podle Orbána ani Ukrajina, ani Rusko v současnosti nemají zájem na míru, protože obě strany věří, že čas hraje v jejich prospěch. „Pokud budeme čekat, až se obě strany dohodnou na mírovém plánu, nikdy nebude mír,“ vysvětlil, a proto zdůraznil nutnost mezinárodního tlaku na příměří a dialog, bez kterého válka bude pokračovat.

Kromě výše uvedených témat Orbán varoval před snahami o posilování politické unie v EU, kterou považuje za hrozbu pro konkurenceschopnost. Podle něj je potřeba spolupráce zejména v oblastech, kde existuje shoda, například v obraně, ale v otázkách, jako je migrace nebo sociální politika, by měla být zachována národní suverenita.