„Pochopil jsem, když si v sociologické literatuře přečtu, že je prestiž poslance na úrovni prestiže uklízečky,“ zaznělo z publika. „Mě to neuráží. Myslím si, že uklízečka je velmi úctyhodné zaměstnání, které je potřeba a já si práce uklízeček vážím a zdravím je stejně jako kolegy v Poslanecké sněmovně. Na rozdíl od autora té poznámky,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Na čtvrteční debatě s názvem Tápání české ekonomiky ve Slovenském domě v Praze to opravdu jiskřilo. Díky organizaci Nadace Železná Opona prostě nešlo o další z nudných debat, kde řečníci hrají podle jedněch not. A co se tam tedy mimo jiného probíralo?

Mládek: Nastává bod zlomu

Máme třetí nejvyšší inflaci v EU, ale největším problémem jsou negativní očekávání občanů a firem. „Ty mají bohužel v ekonomii tendenci se materializovat. Když si tedy myslíme, že bude špatně, tak špatně opravdu bude. Zatím moc nevidím, že bychom to mohli nějak překonat,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek. Největší důvody inflace jsou podle něj tištění peněz po krizi 2008 až 2009 v americké a evropské centrální bance, čemuž se nakonec přizpůsobila i Česká národní banka (ČNB), a neschopnost vlád regulovat globální kapitalismus. Nyní přichází čas na zaplacení účtu, protože nabubřelá aktiva se nejlépe zlikvidují inflací.

„S tím přicházejí ceny energií způsobené agresí Ruska na Ukrajině. A zapomíná se na jednu žertovnou historku. Cena ropy by nemusela být tak vysoká, kdyby korunní princ Saúdské Arábie spolupracoval s USA. Jenže prezident Biden byl k němu nevlídný. Když ho zvolili, tak místo toho, aby mu gratuloval, tak mu řekl, že s lidmi, kteří rozpouštějí prominentní novináře v kyselině sírové se bavit nebude, a že zavede lidská práva i do Saúdské Arábie. Princ to neslyšel rád a nyní není připraven těžit ropu, dost se zdráhá a ceny ropy rostou. Šok z války na Ukrajině a rizika, že nebude fungovat Družba, udělal své, ale kdyby Saúdi těžili, tak by to mohlo mít menší následky,“ přidal příběh.

Vláda by kvůli zlepšení situace občanů mohla třeba stoprocentně postátnit ČEZ, vystoupit z lipské burzy – a tak by mohla elektřinu prodávat za náklady plus mírný zisk a udělat pro občany něco reálného. Vláda toho však schopna nebude, protože vykoupení ČEZ je komplikovaná i poměrně drahá operace a vyžadovala by hodně politické vůle. Stát má také k dispozici, kdyby se vytrhaly nepoužívané koleje, dost zajímavých pozemků v centrech měst. Ty by mohly být využity na výstavbu obecních či družstevních bytů, což nejspíš také narazí na odpor. Nicméně dobrým příkladem bytové politiky je Vídeň, kde sice volný trh vládne, ale město do něj vstupuje tím, že má asi 20 % bytového fondu pod přímou kontrolou a na dalších dvacet má určitý vliv. Ceny bytů jsou u nás totiž dramatickým problémem zejména pro mladé rodiny.

Jak Mládek dodal: „Nastává bod zlomu a nefungují ekonomické modely, protože začíná být všechno jinak. Česko se bude muset odstřihnout od ruské ropy. Stačí posílit, což nebude technicky jednoduché, ropovod TAL přes Alpy a kapacita bude navýšena. V případě plynu jsme ve velkém maléru. Export do Ruska bude marginální, a i kdyby válka skončila, tak čas sice zahojí leccos, ale tady to bude trvat desetiletí. Jako největší výzvu vidím udržet v chodu Evropskou unii, na které jsme obrovsky závislí. To je naprosto zásadní, protože není alternativa. Nicméně Ukrajina do EU rychle přijata nebude, protože Francie a Německo si to nepřejí!“

Skopeček: EU vítězstvím sociáldemokratismu

„Díky zkušenostem ze spolupráce s prezidentem Klausem začnu debatu tak, jak bývá jeho zvykem. To znamená s polemikou o názvu debaty. Tápání české ekonomiky znamená, že ta ekonomika je nějaká entita, která se nějak chová a z toho vycházejí sociálnědemokratické představy, že je možné ekonomiku nějak smysluplně řídit a regulovat. Jsem přesvědčen, že tomu tak není, protože jde o soubor domácností, firem, jednotlivců a jejich tápání vychází z toho, jaké jsou nastaveny parametry ze strany státu, jaká je hospodářská politika či prostředí a situace v jeho okolí,“ začal místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Dlouhodobě je spojen s Národohospodářskou fakultou Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj nejsvobodnější fakultou v českém univerzitním prostředí, kde nedávno obhájil doktorskou práci na téma případného přijetí eura v Česku. I podle něj je největší potíží české ekonomiky vysoká míra inflace, kterou zažíváme. Je přesvědčen, že nejde o jev způsobený válkou na Ukrajině. Jako monetarista je přesvědčen, že inflace je vždy pouze peněžním jevem. I on si myslí, že za ni může chování po někdejší krizi, extrémně uvolněná měnová politika a kumulování dluhů v evropském prostoru. Je to i záměr hospodářskopolitických autorit, protože inflace prostě umazává dluhy.

„Jsem dlouholetým kritikem ‚zelené‘ politiky ze strany EU. Jsem přesvědčen, že velký díl zodpovědnosti za dnešní nárůst cen elektřiny a energií nemá konflikt na Ukrajině, ten tomu přidává jen procenta navíc, ale žijeme v evropském prostoru, kde Německo zavírá fungující jaderné elektrárny a nahrazuje je nestabilními a mnohem dražšími obnovitelnými zdroji, tak to prostě nemůže dopadnout jinak než menší a dražší nabídkou elektrické energie. Lze k tomu přidat i systém emisních povolenek. Vysoké ceny energií jsou tedy kýženým přáním těch, co zelenou politiku v EU dlouhá léta prosazují,“ prohlásil s tím, že členství v EU bylo vítězstvím sociáldemokratismu v Česku, protože sociálnědemokratické až socialistické myšlenky k nám přicházejí jako unijní normy a směrnice.

Česko bylo s korunou, jak řekl, jednou ze zemí, která nejrychleji dohání průměr EU. Od toho došlo na Slovensku po přijetí eura k odklonu. Skopeček, neboť musel odejít dříve, si hned po své přednášce vyslechl řadu dotazů, ale i drsnějších poznámek. Byl dotázán, jak bude vláda reagovat, když bude muset v krátkém horizontu zavést přídělový systém. Podle Skopečka mají státní autority zasahovat do ekonomiky co nejméně, ale musí. ČNB prý zvyšuje úrokové sazby proto, aby zvládla inflační očekávání, byť on by to dělal pomalejším způsobem. Dojde k poklesu životní úrovně, ale prý ne kvůli této vládě, ale kvůli chybám v hospodářské politice minulých let. Další posluchač se zdlouhavě vyjádřil, že vláda není schopna objasnit svou strategii do budoucna. Na to Skopeček: „Snažím se komunikovat pozitivní i negativní témata. Ničemu se nevyhýbám, což snad uznáte. Jinak jsem kritikem kolegů ve vládě za způsob komunikace.“ Odešel s pozdravem: „Važte si uklízeček!“

Šulc: Baťa vyvážel celé Zlíny

Ekonom ze sociálnědemokratického tábora a bývalý poradce premiéra Jaroslav Šulc se naopak vyjádřil, že název debaty je velmi trefný. Česká ekonomika má prý minimálně stodvacetiletou genezi tápání od Rakouska-Uherska. A protože je ze Zlína, tak pochválil Baťu. Podle něj problém tápání české ekonomiky právě Tomáš Baťa dobře vnímal. Byl prvním českým byznysmenem, který pochopil princip globalizace. Vyvážel nejen boty nebo pneumatiky, ale celé Zlíny. Systém dílen a řízení, špičkové manažery a tak dále. Vyvezl 72 Zlínů, protože zjistil, že je mnohem efektivnější vyrábět boty v té zemi, kde je bude prodávat. Právě Baťa byl jiskřičkou, kdy Češi z tápání vybředli.

„Za protektorátu bylo tápání utnuto a jeho další etapa nastala nepřijetím Marshallova plánu a tím, jak se to rozseklo v osmačtyřicátém, čímž byl zase konec tápání na dlouhou dobu. Kovárna a strojírna socialistického tábora nemusela tápat. Odbytiště bylo jasné a profilace ekonomiky také. Pracoval jsem deset let ve Státní plánovací komisi a hrdě se k tomu hlásím. Nicméně vím, že tato etapa netápání neměla jen samá pozitiva. Když to šlo do kytek, tak bylo logické, že to přebere ekonomická šlechta v dobrém slova smyslu kolem Václava Klause. Řada tezí v neoliberalismu má logiku, ale kriticky záleží na tom, jak se to dávkuje. Mám spor s Vaškem Klausem, jestli verze privatizace prosazená po devadesátm roce byla jediná možná, nebo ne. Nyní jsme v situaci třiceti let tápání, co s českou ekonomikou,“ doplnil svůj historický výklad.

Poslední etapa tápání tuzemské ekonomiky přišla s covidem a s konfliktem na Ukrajině. Tyto dva faktory se navíc, jak řekl, prolínaly „s příletem dalších černých labutí“. Rozvrácenost veřejných financí není tragická, ale dynamika je znepokojivá. Ale co v návaznosti na privatizaci s trvajícím odtokem kapitálu z Česka? Pro stát je dnes důležitý daňový výnos, což je trochu něco jiného, než zvyšovat daně. Poslední černou labutí je prý zdejší vláda, jejíž jedinou kompetencí byl „Antibabiš“, ale negativum není pozitivní program.

„Podle mého nedošlo k definitivnímu vystřízlivění z neoliberalistického rauše. Když jsem si přečetl Pekarovou a tyhle bláboly, tak jsem si řekl, že dobře, protože Pekarová pro nás není partner. Ale tu a tam se objevuje divná argumentace i u zasvěcenějších,“ podotkl. A dodal: „Jsme v demografické krizi. Z trhu každý rok mizí až 35.000 fyzických osob, protože odchod do důchodu je rychlejší než příchod absolventů ze škol. O tom se moc nemluví, ale je to darda, která bude mít dramatické důsledky. Podniky si nové lidi přeplácejí. A mám velkou hrůzu z toho, že se spouští opona a budeme se asi separovat od lídra vědeckého pokroku, tedy od jihovýchodní Asie. Mám totiž pocit, že přetrhání vztahů s Ruskem je jen první fází.“

Ševčík: Euru trvale nazdar

„To, co nás v současné době potkává, je asi nejhorší situace, kterou jsme zažili od doby transformace. Růst inflace je jasně peněžním fenoménem. Kvantitativní uvolňování v rámci Evropské centrální banky (ECB) pokračuje doposud. Ti chudáci nevědí, co mají dělat. Jsou řízeni Evropskou komisí. A ta dává politické rozkazy,“ sdělil děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík, který spolupracoval s Trikolorou. Green Deal je naprostý nesmysl a jde o největší hloupost, která byla kdy uskutečněna. Státní plánovací komise bývalého režimu, která zanikla přechodem na tržní ekonomiku, byla prý – ve srovnání se stávající nomenklaturou Evropské komise, eurohujerů a eurokratů – geniální. V nedostatkové ekonomice totiž dokázali její zaměstnanci celkem pravdivě bilancovat.

Covidismus zavedl nesmyslná opatření, která narušila dodavatelsko-odběratelské vztahy a přivedla mnohé na pokraj nedostatkové ekonomiky, kterou jsme zde zažívali na konci osmdesátých let. V souvislosti s válkou na Ukrajině je pacifista, ale uvalování jakýchkoliv sankcí poškozuje hlavně nás. Největší chybou politického establishmentu je, že si to nedokáže přiznat, protože nejlepší obchodně-platební bilanci od roku 1994 mají Rusové. Právě oni vydělávají na zvyšování cen. „Z České tiskové kanceláře právě přišla zpráva, že cena plynu v Evropě se od pondělí zvýšila o 70 %. Ruský velvyslanec při EU řekl, že plynovod Nord Stream 1 by kvůli údržbě mohl být odstaven. Proč? Protože byly uvaleny sankce na opravy nějakých větráků v tom plynovodu. A kdo je dělá? Siemens. A kde je dělá? V Kanadě. Jsme úplní blázni,“ doplnil.

Vykazovaná inflace je nižší než skutečná, která je kolem 20 %t. Ta vykazovaná se totiž počítá z vah spotřebního koše, které byly v roce 2020. Inflace se bude ještě zvyšovat. Pravděpodobně to na konci roku povede ke stagnaci vykazované míry inflace, ale u vysoké cenové hladiny se už zůstane. Ševčík zmínil následně mnoho důležitých údajú, měl skvěle připravenou prezentaci. Naříklad, jak ECB zvyšuje svá aktiva.

„V souvislosti s inflací je ekonomický zločin, když se tak razantně zvyšují aktiva světových bank. A proč se zvyšují? No, protože italské banky by šly do háje. Španělské a francouzské taky. A nenechte se mýlit. Na konci roku 2020 měly problémy i německé banky. Z toho důvodu se držím sloganu – ‚Už ani korunu z veřejného rozpočtu nazmar a euru trvale nazdar‘. Protože, když se staneme součástí eurozóny, tak se dostáváme do problému, protože se budeme muset spolupodílet na financování rozežraných státních rozpočtů těchto zemí,“ vysvětlil.