Hned první věc, kterou Němeček zmiňuje, je Zemanovo rozhodnutí pozvat do Lán čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Je to pocta vyhrazená nejbližším spojencům a pro Miloše Zemana bude znamenat jeho vrchol letošního roku,“ píše Němeček a vysvětluje, že z této situace plynou hned dvě negativa. První je uvědomění si, kolik toho vlastně Zeman již napáchal a jak dlouho bude trvat odstraňování škod. Druhé pak fakt, že v tom může pokračovat až do roku 2023.

A právě zde na scénu vstupuje přímá volba prezidenta, na které si Zeman zakládá a využívá daného systému na maximum. Němeček se však rozhodl vyvrátit všechny námitky těch, pro které je přímá volba tím správným řešením. Rovnou tedy zmínil skutečnost, že mnozí protestovali již před jejím samotným zavedením.

„Možné je všechno, ale samotný institut přímé volby vytváří pobídku k tomu, aby prezident-kvazimonarcha u svých volitelů trvale udržoval hladinku zájmu,“ píše Němeček a dodává, že právě proto jezdí Zeman po krajích, kde se baví s voliči „o lidových tématech, která mají rádi čtenáři laciných novin (Kajínek, trest smrti, dnešní nevzdělaná mládež by se měla řezat apod.)“. Kdyby jej volili politici, šířil by dobré jméno země v zahraničí a snažil by se chovat střídmě v souladu s parlamentní většinou. Ti mu však jsou ukradení, což je podle Němečka zcela logické.