Své představy prezentoval Jan Kavan, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN. Po něm vystoupil Eduard Chmelár, slovenský historik, vysokoškolský učitel a publicista. Oba se shodují v náhledu, že situace je vážná. Akci uspořádal spolek Svatopluk, jenž sdružuje osobnosti různého politického přesvědčení, které spojuje zájem na osudu naší vlasti.

Prospěch z krveprolití mají jen zbrojaři

Exministr Kavan připomněl, že na území Evropy dnes probíhá největší ozbrojený konflikt od poslední války. Je nutné zastavit každodenní zabíjení lidí a je trestuhodně naivní domnívat se, že válku lze zastavit jakousi porážkou Ruska, jak o tom stále sní někteří čeští politici, kteří nadále podporují dodávky zbraní Ukrajině. Prodlužují tím válku a krveprolití, z čehož mají prospěch zbrojaři.

Míru lze dosáhnout pouze diplomatickým jednáním a politickým kompromisem. K tomu je zapotřebí domluvit se na příměří. Platí to i pro konflikt na Středním východě v Gaze.

„Měl jsem radost, když Robert Fico ve své předvolební kampani sliboval, že jeho vláda nepošle na Ukrajinu už ani náboj. Tento racionální postoj dovedl některé české politiky až k hysterickému pokřiku, že je Fico proruský a ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Mám vlastní zkušenost, že když jsem se přihlásil k termínu chcimír, vysoký představitel mé vlastní strany mě nazval proruskou sviní,“ posteskl si Kavan.

Válku vyprovokovalo NATO

Robert Fico, který odsoudil invazi na Ukrajinu, měl podle Kavana pravdu i v tom, že tragické rozhodnutí nespadlo z čirého nebe, ale bylo vyprovokováno mnohaletým úsilím západních mocností rozšířit NATO až k ruským hranicím.

„O to se aliance snažila naprosto důsledně od 90. let navzdory slibu, kdy prezident USA George Herbert Walker Bush a německý kancléř Kohl dali Gorbačovovi slib, že se NATO spokojí s odchodem sovětských vojsk z NDR a neposune se ani o píď k Rusku. Osobně jsem se na to Michaila Sergejeviče ptal poté, co to čeští politici zpochybňovali, a on mě ujistil, že takový slib opakovaně obdržel, i když lituje, že byl tenkrát naivní a nechtěl od svých západních kolegů, aby to bylo napsáno do smlouvy,“ poodhalil někdejší ministr zahraničních věcí a předseda Valného shromáždění OSN zákulisní taje světové politiky.

EU zradila své ideály

Někdejší šéf Kremlu Gorbačov mu měl v soukromého rozhovoru přiznat, že západním politikům naivně důvěřoval. „Vyplývá to i ze 300stránkových přepisů rozhovorů z let 1990 až 1991, které jsou veřejnosti k dispozici,“ dodal Kavan.

Připomněl také, že navzdory opakovaným varováním prezidenta Putina zhruba od roku 2007, že přiblížení NATO k ruským hranicím bude vnímáno jako nesmírně vážné ohrožení bezpečnosti Ruska, Amerika celou dobu v této politice pokračovala až do prosince 2021, kdy bylo Ukrajině znovu nabídnuto členství v NATO.

„Je smutným faktem, že Evropská unie zradila principy, na kterých byla založena, a aktivně podporuje válku,“ posteskl si bývalý ministr zahraničí a dodal: „NATO, které se stále nazývá obrannou aliancí, vede nebo aktivně podporuje útočné války na mnoha místech světa, a to často daleko od svého definovaného prostoru.“

Závidí Slovákům a za českou vládu se stydí

Kavan také uvedl, že Slovákům jejich současnou vládu závidí. „Za protislovenské výpady dnešní české vlády se hluboce stydím. Její ideologická zaslepenost ohrožuje skvělé sousedské vztahy,“ uvedl někdejší vrcholný politik, jenž se na upevňování česko-slovenských vztahů v minulosti osobně podílel.

Chce prý věřit tomu, že se vzájemné vztahy zlepší příští rok. „Až lidé ve volbách odmítnou současnou českou vládní koalici,“ objasnil.

Fico je nejlepší premiér

Kavanovo nadšení pro slovenského premiéra však podle jeho slov mírní fakt, že slovenské zbraně jsou nadále dodávány na ukrajinskou frontu. Přesto Fica stále považuje za nejlepšího předsedu vlády v dnešní Evropě.

„Ocenil jsem, že v projevu k výročí Slovenského národního povstání Fico zopakoval, že je nutné válku co nejdříve ukončit a prosadit mír,“ ukončil Kavan své vystoupení.

Němci mají scénář rozpadu EU

Eduard Chmelár, slovenský historik, vysokoškolský učitel a publicista, na konferenci spolku Svatopluk řekl, že Evropskou unii i NATO považuje za relikty minulosti, které v současné podobě nemají šanci přežít. Zdůraznil však, že není zastáncem bezhlavého vystoupení z těchto institucí. Měli bychom ale podle něj být připraveni na možný scénář, že se tyto organizace rozpadnou.

„Německá vláda má připravený scénář rozpadu EU. Není to pro ni sice žádoucí, ale na rozdíl od nás je připravena,“ zdůraznil Chmelár.

Severoatlantická aliance měla skončit jako Varšavská smlouva

NATO jako instituce studené války měla podle něj skončit stejně jako Varšavská smlouva. Chmelár připomněl, že už v roce 1990 se v Paříži evropské státy, USA, Kanada a tehdejší Sovětský svaz shodly, že bezpečnost nemůže být garantovaná politickými bloky, ale musí být budovaná společně.

„NATO je spojenecká smlouva, ale vnucují nám, jako by to byla nadnárodní organizace, které jsme všichni podřízení a musíme poslouchat, co máme přijímat. Ani Varšavská smlouva nemluvila členským státům do toho, kolik mají vydat na zbrojení, jestli dvě nebo tři procenta,“ dodal Chmelár.

Evropská komise hájí cizí zájmy

Nelíbí se mu, že v dobách, kdy se obrací každé euro, v případě rezortu obrany se stanoví peníze bez ohledu na to, zda budou efektivně vydané. Spokojený není ani s tím, že členství v NATO nás do jisté míry ochromilo a zbavilo schopnosti bránit se v případě krize sami.

„Spoléhat se na velmoci, že nám přijdou pomoc, je jako když jsme se ve 30. letech spoléhali na Brity a Francouze a skončilo to Mnichovskou zradou,“ připomněl slovenský historik. „Proč si myslíme, že by kvůli malým státům velmoci obětovaly své zájmy?“ položil provokativní otázku.

Neuvěřitelné je podle něj už jen chování EU k Slovensku a Maďarsku. „Evropská komise odmítá žádosti členských států, aby chránila jejich zájmy, a chrání zájmy Ukrajiny, která není členským státem EU. Vznikají tak otázky, proč tam vlastně jsme,“ řekl Chmelár.

EU na současné výzvy nestačí

Na konferenci spolku Svatopluk také objasnil proč nejenom NATO, ale také EU považuje za relikty minulosti.

„Panevropanismus patří do dvacátého století, kdy se objevily idealistické výzvy po sjednocení. Dnes nám EU omezuje suverenitu. Nestačí na výzvy, před kterými stojíme, ať je to jaderné odzbrojení, klimatické změny nebo jiné otázky, které se nedají vyřešit jinak, než na globální úrovni, např. mezinárodní daň z finančních transakcí. To bude na nic, pokud to bude v rámci EU,“ uvedl slovenský publicista.

Vazalové Francké říše

EU se podle něj za posledních dvacet let změnila a začíná ve všem připomínat Rakousko-Uhersko. „Je tu to, co eufemisticky nazýváme francouzsko-německý motor. A všichni jsme vazalové jako ve vztahu k Francké říši. Už to není rovnoprávné spojení, o kterém jsme snili po osmdesátém devátém. Už je to struktura, která brání státům a národům v uplatnění seberozvoje,“ soudí Chmelár.

„Neříkám pryč z EU a pryč z NATO, ale měli bychom vytvářet náhradní struktury a být připraveni na to, že se to může snadno rozsypat. Jedním z nástrojů je regionální spolupráce. Musíme budovat regionální spolupráci na bázi geopolitických priorit,“ zdůraznil a dodal, že Polsko má úplně jiné zájmy, a hlavně ambice být středoevropskou velmocí. „My se musíme bránit spíše v prostoru bývalé monarchie, samozřejmě uspořádaném na jiných základech,“ dodal slovenský publicista.