Koronavirus upozadil některé problémy v Evropě, například migrační krizi. Problémy s migranty ovšem opět připomenula situace na hranicích s Polskem a Litvou, kde se na území EU snaží proniknout migranti dovezení režimem Alexandra Lukašenka. Přístup Evropské unie je ovšem o poznání jiný než v roce 2015 a Polsko je terčem kritiky za úplně jiné věci než za svou snahu chránit své hranice.

Minulý týden byla naopak uzavřena další kapitola v příběhu migrační krize. Jak informovala německá televize Deutche Welle, italské soudy stáhly poslední obvinění z napomáhání nelegální migraci v případu německé kapitánky Caroly Racketeové. Dotyčná byla zadržena v létě roku 2019 za to, že s 40 migranty na palubě zakotvila v přístavu na ostrově Lampedusa, a to i když neměla ke kotvení povolení. Soud má za to, že Racketeová zcela v souladu se zákonem chránila lidské životy, protože přístav v Tripolisu prý nešlo označit za bezpečný a loď nemůže být pro migranty útočištěm napořád.

Racketeová pak ke svému konečnému osvobození vydala prohlášení. „Nejdůležitější je, že soudce poznamenal, že zákon krajně pravicového Mattea Salviniho byl proti normám a v rozporu s mezinárodními a státními povinostmi při záchraně trosečníků,“ říká kapitánka lodi, která zachraňovala migranty z moře několik let, a dodává, že pokud by tento zákon neporušila a nestanula před soudem, mohl by tento zákon platit dosud. Poselstvím tedy podle ní je, že je možné se nespravedlnosti páchané státem bránit.

Podle německé zachránkyně migrantů ty nejhorší zločiny páchal právě stát, ať už za fašistického nebo komunistického režimu. „Musíme si být vědomi toho, že i demokratické státy, ve kterých žijeme, také závažně porušují lidská práva a je u nich nebezpečí, že sklouznou k autoritářství,“ varuje dotyčná a tvrdí, že po celé Evropě vlády začínají porušovat své mezinárodní i národní závazky k ochraně klimatu a k dodržování lidských práv.