Jak je známo všem, kdo kdy navštěvoval základní školu, čeština má tři rody - mužský, ženský a střední. Ale nyní magazín PrideMAG v rozhovoru upozorňuje, že tento stav nevyhovuje tzv. nebinárním lidem, tedy těm, kdo se necítí být mužem či ženou.

O problému hovořil 23 letý student jazyků Ade, rozebíral tzv. nebinární češtinu. Podle něho takový jazyk ještě de facto neexistuje, ale je to v podstatě to, s čím nebinární lidé jako on zatím přišli a vyhovuje jim to. "Byl bych rád, kdyby se v češtině podařilo vytvořit rodově neutrální standard," uvedl. Tvrdí, že by to "mnoha lidem" zmenšilo míru stresu během dospívání, kdy hledají svou identitu. "Teď máme dva rody. Prakticky v každé větě musíš tomu, s kým mluvíš, vyjádřit kdo jsi. Všude tam, kde využíváme gramatický rod. V minulém čase, v podmiňovacím způsobu, přídavných jménech, zájmenech, podstatných jménech," osvětluje problematiku. Sám prý začal mít problém s označováním se v mužském rodě okolo dvanáctého a třináctého roku, tedy okolo roku 2010. "Když se vyjadřuji mužským rodem, je to přetvařování. Implikuje to, že jsem muž, což není pravda," říká Ade.

Mužský rod však přesto používá a to z jednoduchého důvodu, protože uznává, že nemůže každému dělat dvouhodinovou přednášku o genderu a nebinárnosti. Téma se podle něho probírá hlavně v trans a queer kruzích, kde se k němu vyjadřují ti, kterých se problém týká. "Pokud bude někdy ve veřejném médiu téma nebinárního jazyka, nejspíš se ozve spoustu lidí s tím, že je to ničení jazyka," zhodnotil Ade a dostal otázku, zda to není oprávněná výtka. Na to položil sám otázku, jak moc je měnit jazyk nepřirozené, protože zásahy do jazyka tu dle něho byly vždy. "Jazyk se měnil, protože to tak někdo chtěl. Kdybychom brali, že přirozenost jazyka je nepřemýšlet o tom, jak ho použiji, a prostě mluvit, tak je cílená snaha vytvořit nebinární jazyk asi trochu umělá. Zároveň ale vzniká z přirozené potřeby jazyk používat. Nebinární lidé tady jsou a je přirozené, že se snaží používat jazyk tak, aby vyjadřoval realitu," míní student.