Podle profesora Diesena se po skončení studené války svět ocitl v nejistotě, kdy na nohách stálo jen jedno mocenské jádro. Liberálně demokratický Západ. Ten se pokusil o vytvoření dominance nad světem. „Světový řád liberální hegemonie po studené válce usiloval o překonání mezinárodního bezčasí a velmocenského soupeření prosazením dominance jednoho mocenského centra a povýšením role liberálně-demokratických hodnot na jediný akceptovatelný systém řízení,“ napsal profesor.

Liberální dominance však skončila neúspěchem. Předpokládala, že s její dominancí nemůžou vzniknout další mocenská centra neslučitelná s liberálními hodnotami. „Liberální hegemonie však nakonec skončila, protože se spoléhala na to, že zabrání vzestupu soupeřících center moci, a impéria se předvídatelně stanou neslučitelnými s liberálně-demokratickými hodnotami, když budou vládnout jiným národům,“ popsal úpadek Západu profesor a dodal, že Západ se vyčerpal i přesunem bohatství na periferie svého „impéria“. „Kolektivní Západ se vyčerpal přesunem zdrojů z jádra na periferii, zatímco rostoucí velmoci začaly kolektivně vyvažovat kolektivní Západ.“

Podle Diesena staletí západní dominance skončila. Nová mocenská centra nyní usilují o vybudování multipolárního světa a suverénní rovnost mezi zeměmi. „Staletí západní hegemonie již skončila a globální většina usiluje o vytvoření světového řádu založeného na multipolaritě a suverénní rovnosti,“ zaznělo s dovětkem, že velké i střední země nyní pracují s politikou všech světových stran. „Většina velkých a středně velkých zemí provádí multivektorovou zahraniční politiku, v níž je ekonomická konektivita diverzifikovaná jako podmínka pro autonomnější zahraniční politiku,“ shrnuje profesor Diesen pohyby moci ve světě.

Nové, světové uspořádání je podle profesora „ve výstavbě“, ale zatím není pevně ukotvené. A tak se svět nachází v období nejistoty jakési mezivlády, kdy mezi sebou mocenská centra vedou boj o dominanci. „Unipolarita skončila, ale multipolární vestfálský světový řád se ještě nezformoval, takže svět zanechává v období mezivlády. Vzniklo právní vakuum, v němž protichůdné strany soutěží o určení budoucího řádu,“ myslí si profesor.

Velkou roli při upevňování hegemonie Západu pak hrála Severoatlantická aliance. Profesor Diesen popsal NATO jako prostředek jak prosazovat mír vynucený liberální demokracií. „Rozpínavost NATO byla důležitou součástí liberální hegemonie, protože měla upevnit kolektivní hegemonii Západu jako základ pro mír vnucený liberální demokracií,“ napsal profesor, ale to se podle něho nepodařilo. „Místo toho rozložila panevropskou bezpečnostní architekturu a postavila Evropu na cestu k válce bez možnosti korekce kurzu,“ popsal jasně danou cestu pro Evropu.

A popsal Ukrajinu jako zemi, kde se dvě mocenská centra střetávala a střetávají doposud. „Ukrajina jako rozdělená země v rozdělené Evropě byla v posledních třech desetiletích zásadním pěšcem ve velmocenské soutěži mezi NATO a Ruskem,“ napsal. Nutno zmínit, že profesor Glenn Diesen vstup ruských vojsk na Ukrajinu jednoznačně odsoudil.

Samotná válka na Ukrajině je pak příznakem borcení světového řádu. „Válka na Ukrajině je symptomem hroutícího se světového řádu. Válka odhalila dysfunkci liberální hegemonie z hlediska moci i legitimity a vyvolala zástupnou válku Západu proti Rusku, místo aby zajistila mír, zdroj jeho legitimity,“ vyvodil profesor Diesen.

Právě zahájení zástupné války na Ukrajině a snaha o naprostou izolaci Ruska byl ten zlomový okamžik, kdy se západní dominance začala hroutit. „Zástupná válka, bezprecedentní sankce a snahy o izolaci Ruska v širším světě přispěly k zániku liberální hegemonie. Velká část světa reagovala na válku zesílením přechodu k eurasijskému světovému řádu, který odmítá hegemonii a liberální univerzalismus.“

Ve válce na Ukrajině tedy nejde „jen“ o územní zisky nebo pokoření či bezvýhradnou pomoc Ukrajině. Na Ukrajině se láme světový řád. A NATO i Rusko na Ukrajině vlastně hrají vabank. Vítězství NATO by podle profesora znamenalo upevnění unipolárního světa založeného na liberální demokracii. Při vítězství Ruska by se pak svět přetvořil na multipolární systém mocenských center. Varoval, že obě soupeřící mocenská centra jsou ochotná pro své vítězství riskovat. Riskovat i jaderný střet.

„Ve válce na Ukrajině je v sázce hodně: Západní porážka Ruska by obnovila unipolární světový řád, zatímco ruské vítězství by upevnilo multipolární. Mezinárodní systém je nyní nejnebezpečnější, protože chybí vyhlídka na kompromis, což znamená, že vítěz vezme vše. Jak NATO pod vedením USA, tak Rusko jsou proto připraveny podstoupit velká rizika a eskalovat, takže jaderné zničení je stále pravděpodobnější vyhlídkou,“ zakončil své zamyšlení profesor Glenn Diesen.

Glenn Diesen je profesorem politologie na Univerzitě jihovýchodního Norska. Před válkou na Ukrajině byl častým hostem zahraničního vysílání ruské globální internetové televize Russia Today. Část norských akademiků a médií ho kritizují za prosazování ruské propagandy. Kniha Ukrajinská válka a eurasijský světový řád vyšla v českém překladu s doslovem politologa a komentátora Petra Druláka v nakladatelství Barrister & Principal.

Psali jsme:

Ukrajina má být neutrální jako Finsko. Co Němci nepřiznávají, ale mluví o tom

Chtěli převzít moc, až se Německo zhroutí. Policie ale zasáhla dříve

Svobodná Evropa: Orbán chystá Bruselu překvapení

Po celé Americe rostou barikády