Česko v pátek zaznamenalo smutný rekord. Testy odhalily přes 8 tisíc nově nakažených osob za jediný den. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Roman Prymula varuje, že pokud se trend nezmění, české zdravotnictví by se mohlo dostat do problémů, na hranu svých kapacit.

Podle Svobody ale situace není zdaleka tak špatná, protože to, že je někdo covid pozitivní, podle něj ještě vůbec neznamená, že je nemocný. Tento svůj náhled vyjevil v rozhovoru pro týdeník Echo. Samotná nemoc se podle pana profesora projeví jen u malé části nakažených. „To je potřeba rozlišovat. To politici ani média nedělají, a tím lidi zbytečně straší,“ prohlásil Svoboda.

Vážný průšvih podle profesora představuje covid-19 jen asi pro pět procent nemocných.

Svoboda je bytostně přesvědčen, že je dnes virus podstatně méně nebezpečný než na jaře.

„Nepochybně se už vytvořila kolektivní buněčná imunita, představovaná především T lymfocyty. Na tento vývoj jsme ve společném článku s profesorem Pavlem Kolářem upozorňovali už na jaře. V populaci se zvýšila obranyschopnost proti tomuto viru. Buněčná imunita bohužel nezabrání tomu, že se virem infikují. Zabrání tomu, že se u nich rozvinou závažné příznaky. Z testu jim tedy vyjde, že jsou pozitivní, ale vůbec nejsou nemocní. Nemají žádné příznaky. Neporovnatelně se snížil počet těch skutečně těžce nemocných. Právě buněčná imunita totiž brání těžkým průběhům nemoci,“ poznamenal Svoboda.

Mohou ji mít i lidé, kteří se setkali s banálními viry způsobujícími klasické nachlazení. „Ty tady cirkulují a dokážou také udělat zkříženou reakci. Udělají úplně stejný záznam na tom T lymfocytu (aktivuje imunitní systém, pozn. red.). To funguje podobně jako protilátky,“ upozornil Svoboda.

Nejhorší na nemoci covid-19 prý je, že může imunitní systém člověka obrátit proti němu samému. Podle Svobody ale koronavirus představuje opravdu velké riziko jen pro osoby, které už mají jinou těžkou nemoc.

Ohrožení jsou prý lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem druhého a třetího stupně, lidé po infarktu či po mozkových příhodách.

Většina společnosti si ale při setkání s koronavirem vytvoří paměťové protilátky. V takové situaci člověk setkání s tímto typem koronaviru podle pana profesora vnímá jako běžné nachlazení, při kterém má den či dva teplotu.