„S think-tankem IDEA jsme v CERGE-EI došli k poznatkům, že za normálního fungování evropské ekonomiky by bylo pro Českou republiku výhodné být v eurozóně. Ještě důležitější se však podle propočtů jeví fakt, že výhodné je pro naši zemi být především v jakékoliv ‚eurozóně‘, ve které je i Německo. Naše závislost na německé ekonomice a provázanost s ní jsou velice silné a zrušením kurzovního rizika bychom hodně získali,“ vyjádřil názor ekonom působící na Kolumbijské univerzitě v USA.

Ekonomice EU a obecněji řečeno i celosvětové ekonomice by se vedlo lépe, kdyby zmizely daňové úniky. Daňovému systému by podle Švejnara prospělo, aby se zjednodušil, aby byl průhledný a aby daňové břímě rozložil rovnoměrně na všechny občany.

„Korporace se snaží vydělat maximum pro své vlastníky a často legálně využívají i daňových rájů. Je možné na ně apelovat, aby tak nečinily, ale nejspíš by bylo třeba situaci řešit nadnárodně ve formě určité globální regulace. Bylo by žádoucí, kdyby existovala mezinárodní úmluva mezi Evropou a Spojenými státy, popřípadě dalšími zeměmi. Bude to však velmi složité, neboť kapitál je jedním z nejtěkavějších výrobních faktorů. Strašně rychle se přesouvá z jednoho konce světa na druhý,“ podotkl profesor.

Kandidatura Trumpa je opravdu problém

Švejnar se nevyhnul ani politickým tématům. V USA klepou na dveře prezidentské volby a v České republice je Jan Švejnar zmiňován v seznamu horkých protikandidátů současné hlavy státu Miloše Zemana. Donald Trump podle ekonoma láká voliče na populistické sliby, ale prozatím není příliš jasné, jak by Spojené státy vedl, pokud by se skutečně stal prezidentem. Zřejmé je pouze to, že se přikloní k hospodářské ochraně USA.

„Největší problém je, že takovýto člověk kandiduje do čela nejmocnější země světa. Jeho konkurentkou, zdá se, bude za demokraty Hillary Clintonová. Má sice propracované teze ve vnitropolitické, hospodářské a zahraniční oblasti, mám ale obavu, že nemá takové charisma jako Trump. Její náskok ve veřejném mínění oproti Trumpovi se zmenšuje,“ varoval ekonom.

Jisté obavy ale vyjadřuje i při pohledu na Českou republiku. Naše země má podle jeho názoru velký potenciál, ale prozatím ho plně nevyužila. Dobře je to vidět např. na platech většiny českých občanů.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Před druhou světovou válkou i po ní jsme byli ve středoevropském regionu jedinou zemí, která patřila mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Po 25 letech od revoluce bychom měli být mnohem dál v oblastech, jako jsou mzdy a platy. Tady máme co dohánět. V politické sféře vidíme zklamání velké části občanů z toho, že velké politické strany nebyly schopny naplnit očekávání. Nejde jen o ekonomické aspekty, ale i o důvěryhodnost veřejnosti v politiku z hlediska korupce. Lidé se pak snaží hledat alternativní řešení. Příkladem je hnutí ANO, které se stalo jedním z nejmocnějších hráčů na scéně. Velká část obyvatelstva hledá nová řešení, která by vedla ke zvýšení životního standardu, a je otázkou, zda se nové politické projekty promění ve standardní politické subjekty, které za pár let nezmizí a budou schopny řešit dlouhodobé záležitosti,“ konstatoval profesor.

Připomněl také, že Babiš má velký střet zájmů a sám to neskrývá. Bude tedy záležet na majiteli Agrofertu, šéfovi hnutí ANO a ministru financí, jak to vyřeší. Pozitivní je, že koaliční vláda pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD) dokázala naplnit očekávání občanů. Lidé si zvolili tuto koalici, aby se jim vedlo lépe. A to se daří.

Obraťme se do budoucnosti, obraťme se k EU

Nakonec se Švejnar vyjádřil i k prezidentským volbám v roce 2018 a naznačil, že by byl po deseti letech znovu ochoten vstoupit do prezidentského klání. V roce 2008 se v parlamentní volbě postavil Václavu Klausovi a v roce 2018 se možná postaví Miloši Zemanovi.

„Mimochodem, Miloš Zeman a Václav Klaus mají mnoho společného. Zejména geopolitickou orientaci na Východ a kritiku západních spojenců. Zemanova východní otočka je opravdu nebezpečná. Po druhé světové válce nemáme s Východem příliš dobrých zkušeností. Už bychom měli ukončit vlády Klausů a Zemanů a vydat se jako společnost směrem do budoucnosti. Měli bychom být v evropské politice vlivnější a spoluurčovat dění v Evropě a ve světě. Evropská unie bude vždy jako celek silnější než jako jednotlivé státy. Buďme v Evropě asertivní, třeba jako Poláci. Ukončeme už éru minulosti a staňme se zemí, jejíž prezident bude respektován a zván do metropolí významných demokratických států. Zatím se to neděje,“ uzavřel rozhovor Švejnar.