Jedním z globálních problémů dneška je nedostatek pitné vody na naší planetě. „Nejde si toho nevšimnout. Hladiny spodní vody klesají. O moc méně neprší, ale rychle pak voda mizí. Vody přestává být nadbytek, dokonce jí přestává být dost,“ konstatoval Josef Šedlbauer v úvodu. „Toho, že se něco děje, si asi všiml každý. Například umírají naše lesy. Kdo projel Jeseníky, nebo Vysočinu, tak viděl, jak tyto lesy prostě padly,“ dodal. Z hojně rozšířených smrkových lesů podle něj za pár let nezbude skoro nic. 

Za padesát let vzrostl počet lidí neuvěřitelně, ze čtyř na osm miliard

Není chyba, že se u nás vysazovaly právě tyto smrkové lesy? „Je to jedna z chyb. Ale dlouho to fungovalo. Sto padesát let až dvě stě let.“ V té době se původní les vykácel kvůli potřebám průmyslové revoluce a sázely se dovezené smrky. Šedlbauer také ukázal nějaká čísla dokládající fakt, že se něco děje. Alarmující je například vzrůstající počet obyvatel na Zemi. Za pouhých padesát let se zvýšil ze čtyř miliard na dvojnásobek, tedy miliard osm. „To je neuvěřitelné číslo, které se samozřejmě musí nějak projevit,“ konstatoval profesor.

„Za čtyřicet let ubylo šedesát procent divokých zvířat. Ale jsou nahrazeny domácími zvířaty. O to více tu máme krav,“ konstatoval a ještě přidal další údaj – za třicet let ubylo ve střední Evropě 75 procent hmyzu. „A týká se to i žížal. Jenomže jak chcete bez nich dělat zemědělství? Žížaly jsou de facto nejužitečnější hospodáři, které v této zemi máme. Prokypřují půdu, dodávají tam organickou hmotu,“ upozornil. Skoro polovina zemědělské půdy podle Šedlbauerových údajů ve světě je degradována, to znamená, že je výrazně snížená její biologická produktivita. „Je to způsobeno erozí – odnesení svrchní části půdy vodou či větrem, zasolením, nebo vysušením,“ vysvětlil. Ukazuje mapku, na níž je vidět, že v Česku je na tom v tomto směru nejhůře jižní Morava. „Ta se v podstatě stává polopouští,“ sdělil Šedlbauer.

Žádná z těchto věcí není podle něj úplně neřešitelná. „Ale přidává se k tomu změna klimatu. Ta to všechno urychluje a propojuje. A pak je řešení jen velmi obtížné,“ uvedl. Opět ji ilustroval na číslech ohledně množství oxidu uhličitého v atmosféře, které se od začátku průmyslové revoluce zdvojnásobilo a průměrná teplota od začátku pravidelného měření v roce 1880 stoupla na planetě o jeden stupeň. „U nás stoupla asi o tři stupně, největší nárůst teploty je paradoxně v oblasti Severního pólu, v Arktidě, o pět stupňů,“ prozradil profesor.

Krajina není na změny připravená a začíná se hroutit jako domeček z karet

Jak se s tím vyrovnat? „Krajina není na tyto změny připravená. Teď se to začíná hroutit jako domeček z karet,“ konstatuje Šedlbauer. Metr čtvereční kvalitní půdy je schopen zadržet v sobě čtyři sta metrů krychlových vody. Před sto lety byla vypočtena zadržovací kapacita půdy na území dnešní České republiky na téměř jedenáct miliard kubíků vody. „Za sto let jsme přišli o polovičku. Zčásti kvůli zastavění půdy – to jsou města, haly, parkoviště, silnice. Asfalt, beton. Z větší části kvůli zemědělským praktikám,“ zdůraznil. Tedy kvůli provozování zemědělství, jak ho známe hlavně z posledních sedmdesáti let. „Velké širé lány, na které když zaprší, tak svrchní vrstva půdy odteče. Nebo když zůstanou odhalené a je sucho, tak je odnese vítr,“ upozornil. Těžká mechanizace zase ucpává půdní póry, které jsou zmáčknuté. „Takže když tam něco naprší, nemá se to kudy vsáknout,“ konstatoval.