„Nikomu nepřeji nic zlého, ale není to dobře, že se promořujeme? Přijde mi, že státy, kde bylo hodně nakažených na jaře, jsou na tom teď lépe, protože se už promořily. Ano, lepší by bylo, kdyby tu žádný virus nebyl. Ale když už tu je, je podle mě třeba se s ním naučit žít. Také nevěřím tomu, že nás spasí vakcína, protože si myslím, že všechny viry mutují a když se očkujete proti jednomu, před jeho mutací vás to neochrání – jako to je třeba u očkování proti chřipce. Nebo to vidíte jako lékařka jinak?“ zeptala se čtenářka.

„Dobrý  den, děkuji  za dotaz. Na jaře výraz promořování  rozpoutal debatu o významu  slova, ale zcela správně  jej popisujete. K promořování dochází, jak vidíme  z denně zveřejňovaných počtů pozitivně  testovaných osob. Všechna  preventivní  opatření, která  se doporučují (rouška, rozestup  mezi lidmi, mytí  rukou, snížení možných kontaktů...), je  prováděno se  zřetelem na ty pacienty, kteří, bohužel, prodělávají  těžší  a těžký  průběh nemoci. Těm je třeba poskytnout odpovídající péči,  ke které patří i péče na specializovaném oddělení (jednotce  intenzivní  péče). Původce chřipky skutečně mutuje, ale  proto také je  nyní  očkování tetravalentní  vakcínou, která poskytuje vyšší míru ochrany  než vakcíny, které se  aplikovaly před  lety. Koronavirus  se chová jinak, alespoň podle toho, co zatím víme  z validních zdrojů. Obecně: Očkování patří k  nejúčinnějšímu způsobu prevence infekčních nemocí,“ dodala.