Ohlédnutím za nejlepším článkem měsíce začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. Takové hodnocení si nepochybně zaslouží text rektora Metropolitní univerzity Praha Michala Klímy, který pod titulkem Přichází elitní autoritářství. Jak zastavit přiškrcování demokracie? vydaly ve středu v názorové rubrice Lidovky. „Pan rektor tu detekuje – vedle jiných deformací svobody – jeden fenomén, který čím dál častěji vstupuje do středu dění okolo svobody slova a svobod vůbec. Ty, kteří takto vystupují, nazývá ‚elitními demokraty, kteří připouštějí měkkou verzi autoritářství jako způsob řešení problémů‘, a upozorňuje, že paradoxně ti, kdo nejvíce vzývají demokracii, ji ohrožují,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Následuje chirurgicky přesný popis, který zde částečně ocitujme, parafrází by ubral na dokonalosti: „Jde o hnutí nových elitářů, kteří usilují o nápravu světa. Volají po ryzí demokracii očištěné od všech dezinformátorů, fašistů a dezolátů. Nárokují si monopol na výklad současných problémů, ať jde o migraci, covid, změnu klimatu, Evropskou unii, genderismus či sexuální menšiny. Zapouzdřují se ve svém černobílém vidění. Je pro ně typická úzkostná politická korektnost spjatá s upravováním reality. Dokonce hlásají jedinou vědeckou pravdu, což je ze samé podstaty nevědecké. Všeobecně platí, že ten, kdo hlásá jedinou pravdu, ve skutečnosti plodí dogma, potlačuje svobodu slova a oslabuje demokracii…

Přední experty označují za šiřitele lží a nesmyslů

Sílí hlasy nových kazatelů, kteří velí do útoku proti zlu. Vyzývají k omezování svobody slova a k utahování společenských šroubů. Vyhrocená doba si žádá rázné činy! Když se kácí les, létají třísky! Dnešní revolucionáři či pokrokáři všeho druhu, kam patří salonní demokraté, skloňují pojem demokracie ve všech pádech a přitom odhalují nepřátele na každém rohu. Spojuje je agresivní ideologie dobra vyhlašující boj vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Přitom za nepřítele považují jak zlé přírodní síly, například covid, tak zlé společenské síly, kam řadí názorové oponenty. Vůči nim uplatňují agresivní strategii nulové tolerance, a to namísto strategie naučit se s problémy žít.

Kdo si dovolí s bojovníky dobra nesouhlasit, na toho se slétnou jako supi svazáčtí aktivisté typu Manipulátoři.cz. A tak týmy samozvaných ‚fact-checkerů‘ s nulovou odborností označují přední experty za šiřitele lží a nesmyslů, za profesní ztroskotance. Kritické oponenty cenzurují a nálepkují jako homofoby, ultrakonzervativce, extremisty… Užívají si pocit povýšenosti a všeználkovství. Odlišné názory považují za podezřelé. Kritikům přisuzují zlé úmysly. Všechny házejí do fiktivního pytle dezinformátorů, jež staví na roveň Putinových sluhů. Jestliže však v Česku působí skuteční agenti Ruska, ať konají zpravodajské služby. Ale ať se nezatíná tipec milionům lidí, kteří mají rozličné názory a náboženství.“

Kriticky myslící člověk má obavu se veřejně vyjádřit

„To vše, co pan rektor napsal, sedí jako ulité na popis padesátých let minulého století. S tím rozdílem, že místo Putina figurovali v roli strašáka západní imperialisté. Vše ostatní jako by vypadlo z úst různých Urválků,“ podotýká Petr Žantovský. Leč ještě pár slov rektoru Klímovi: „Došli jsme do stadia, kdy kriticky myslící člověk má obavu se veřejně vyjádřit. Pokud zastává menšinový či neortodoxní názor, může se stát terčem osobních útoků a veřejné šikany, proti které je obtížná obrana. Část občanské společnosti se tak cítí nevyslyšena, nereprezentována, zahnána do kouta. Mnozí jsou ponížení, frustrovaní a rozhněvaní. Otřásá se důvěra ve většinová média a v samu podstatu demokracie jako systém zastupující všechny občany a garantující svobodu slova.“