Dima, ukrajinský voják, bojoval na více místech přetížené ukrajinské fronty, naposledy i u Pokrovsku. Ale v jednu chvíli si řekl, že už toho zažil dost a požádal o přeložení. Do kanceláře v Kyjevě. Když postával venku a byl zvyklý zapalovat jednu cigaretu od druhé, často si prý spálil prsty. Spálil si je jen proto, aby vytáhl z cigarety jednoho šluka. Ještě jednoho. Ještě alespoň jednoho.

„Jako velitel praporu měl Dima na starosti asi 800 mužů, kteří bojovali v některých z nejkrutějších a nejkrvavějších bitev války – naposledy u Pokrovska, strategického východního města, které je nyní na pokraji pádu do rukou Ruska. Ale když už byla většina jeho vojáků mrtvá nebo vážně zraněná, Dima se rozhodl, že už toho má dost,“ napsala CNN.

Řady Dimova praporu se stále ztenčovaly, až jednotka zanikla. Dima si v této souvislosti stěžuje, že nikdy nedostali dostatek posil, což dává za vinu vládě a její neochotě přijímat další lidi. Prapor utrpěl v uplynulém roce bolestné ztráty, bojoval na několika frontových liniích, než byl bez odpočinku poslán do Pokrovska. Dima viděl tolik svých mužů zabitých a zraněných, že otupěl. Přesto pro CNN uvedl, že je odhodlán vrátit se do předních linií, ale nejprve provede jednu změnu.

„Nyní jsem se rozhodl, že se přestanu citově vázat na lidi. Je to prohnilý přístup, ale je to ten nejrozumnější,“ řekl.

CNN hovořila se šesti veliteli a důstojníky, kteří bojují nebo donedávna bojovali nebo dohlíželi na jednotky v oblasti. Všech šest uvedlo, že dezerce a neposlušnost se stávají rozšířeným problémem, zejména mezi nově naverbovanými vojáky.

„Ne všichni mobilizovaní vojáci opouštějí své pozice, ale většina ano. Když sem přijdou noví kluci, vidí, jak je to těžké. Vidí spoustu nepřátelských dronů, dělostřelectva a minometů,“ řekl CNN jeden z velitelů jednotek, kteří v současnosti bojují v Pokrovsku. Zároveň požádal o zachování anonymity. „Jednou jdou na pozice, a pokud přežijí, už se nikdy nevrátí. Buď opouštějí své pozice, odmítají jít do boje, nebo se snaží najít způsob, jak opustit armádu,“ dodal.

Problémy s disciplínou však podle CNN začaly zjevně mnohem dříve. Nejpozději ve chvíli, kdy se prakticky zastavila americká vojenská pomoc, tlak na Ukrajince byl obrovský. A morálka se začala drolit, disciplína bortit. Několik vojáků tehdy CNN řeklo, že se často ocitali v dobré pozici, s jasným výhledem na blížícího se nepřítele a bez dělostřeleckých nábojů, kterými by po nich stříleli. Někteří hovořili o pocitu viny za to, že nejsou schopni poskytnout odpovídající krytí.

Andrij Horeckij, ukrajinský vojenský důstojník, jehož jednotka nyní bojuje v Časiv Jaru, dalším napjatém místě východní fronty. „Dny jsou dlouhé, žijí v zemljance, nepřetržitě ve službě, a pokud nemohou střílet, Rusové mají výhodu, slyší (Rusy) postupovat a vědí, že kdyby mohli, nestalo by se to.“

Serhij Tsehotskij, důstojník 59. samostatné motorizované pěší brigády, řekl CNN, že jednotka se snaží střídat vojáky každé tři až čtyři dny. Ale drony, jejichž počet v průběhu války významně vzrostl, to mohou učinit příliš nebezpečným a nutí vojáky zůstat na místě déle. „Rekord je 20 dní,“ řekl.

Jak se situace na bojišti zhoršovala, stále větší počet vojáků se začal vzdávat. Jen za první čtyři měsíce roku 2024 žalobci podle ukrajinského parlamentu zahájili trestní řízení proti téměř 19 000 vojáků, kteří buď opustili svá místa, nebo dezertovali.

Několik velitelů řeklo CNN, že mnoho důstojníků nebude hlásit dezerci a neoprávněnou nepřítomnost, místo toho doufají, že přesvědčí vojáky, aby se dobrovolně vrátili, aniž by čelili trestu.

Tento přístup se stal tak běžným, že Ukrajina změnila zákon, aby dekriminalizovala dezerci a nepřítomnost bez dovolené, pokud byla spáchána poprvé.

Mezitím se stal Pokrovsk epicentrem bojů o východ Ukrajiny. Ruské síly se k městu přibližují již několik měsíců, ale jejich postup se v posledních týdnech zrychlil, protože ukrajinská obrana se začíná hroutit. Ukrajinský důstojník z brigády bojující v Pokrovsku, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své jméno, řekl CNN, že hlavním problémem je špatná komunikace mezi jednotlivými jednotkami. Vyskytly se dokonce případy, kdy vojáci nesdělili ostatním jednotkám úplný obraz bojiště z obavy, že by to na ně působilo špatně, uvedl důstojník.

Na frontě se podle zpráv CNN stává i to, že některé ukrajinské jednotky opustí svou pozici, aniž by to daly vědět jednotkám sousedním a pak nastane moment, kdy skupina vojáků čelí ruskému útoku, aniž by věděla, že ji z boku nikdo nekryje.

Část ukrajinských vojáků navíc vyjadřuje pochybnosti, jaký mělo smysl útočit v ruské Kurské oblasti.

„Bylo divné vstoupit do Ruska, protože v této válce jsme měli bránit naši zemi a naši zemi a teď bojujeme na území jiné země,“ řekl jeden z vojáků, kteří se z Kurské oblasti zrovna vraceli. A prý do ní odcházeli přímo z pokrovské fronty, aniž by měli šanci si odpočinout. „Záleží na každém veliteli. Některé jednotky dostávají rotace a mají volno, zatímco jiné prostě bojují nepřetržitě, celý systém není příliš spravedlivý,“ řekl jeden z vojáků.

Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) teď Rusové podnikají v Kurské oblasti protiútoky, ale vedle toho se jim daří postupovat u Časiv Jaru a Torecku.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro CNN vrchní velitel ukrajinských jednotek Oleksandr Syrskyj připustil, že nízká morálka je stále problémem, a řekl, že její zvyšování je „velmi důležitou součástí“ jeho práce. „Kurská operace... výrazně zlepšila morálku nejen armády, ale celého ukrajinského národa,“ řekl.

Prý pravidelně jezdil na frontové linie, aby se tam setkal s vojáky a udělal vše pro to, aby se cítili lépe.

„Rozumíme si bez ohledu na to, s kým mluvím, ať už je to obyčejný voják, například střelec, nebo velitel brigády či praporu... Znám všechny problémy, které naši vojáci, vojáci a důstojníci zažívají. Frontová linie je můj život,“ řekl.

Morálku vojáků přitom může zvýšit leccos. Třeba možnost se vysprchovat v opravdové sprše. Jde o ostříhání vlasů nebo koupání v jezeře. To jsou věci, které vojáky třeba jen na krátký okamžik vytrhnou z rutiny.

Institut pro studium války (ISW) v této souvislosti doporučoval západním partnerům Ukrajiny, aby napadenou zemi dál podporovali. ISW se tady odvolal na slova ředitele americké CIA Williama Burnse.

Burns během panelu s náčelníkem tajné zpravodajské služby Spojeného království (MI6) Richardem Moorem 7. září prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin bude nadále pravidelně vyhrožovat přímou konfrontací se Západem, ale těchto hrozeb by se Západ neměl zaleknout.  

Burns uvedl, že CIA vyhodnotila, že ruské síly mohly uvažovat o použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině na podzim roku 2022 a že byl v této záležitosti v kontaktu s ředitelem ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergejem Naryškinem.

A zatímco Burns volá po další podpoře Ukrajiny, německý kancléř Olaf Scholz volá po co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro veřejnoprávní německou televizi ZDF uvedl, že se shoduje s ukrajinský prezidentem Volodymyrem Zelenským v otázce, zda by mělo být na příští mírový sumit pozváno i Rusko. Podle jejich názoru mělo.

„Věřím, že nyní je okamžik, kdy musíme diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat rychleji,“ zdůraznil Scholz v rozhovoru, z něhož citovala také agentura AP.

Tento tlak na diplomatickou angažovanost přichází v době, kdy Scholz čelí rostoucím politickým výzvám doma.