Weigl ve svém komentáři vzpomíná na výročí 80 let od okupace pomnichovského zbytku českých zemí německou armádou a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. 

„V dnešním uvažování nad tímto výročím se u nás prosazuje buď tendence ho na rozdíl od výročí srpnové okupace roku 1968 příliš nepřipomínat, nebo se utápět v historických reáliích a ve fascinaci Hitlerem a nacistickým zlem. To asi proto, že současnou hrozbou je prý Moskva, zatímco Německo je náš velký partner a spojenec,“" sdělil Weigl a v té souvislosti se zamyslel také nad problémem postavení naší země v Evropě a ve světě. 

Protektorát dle jeho slov představuje smutné období, jež poznamenalo národní povahu a charakter na dlouhá léta dopředu. „Šok z Mnichova a okupace jako by navždy podlomil naši sebedůvěru. Projevuje se to v tom, jak se svobodou vlastní země a s její suverenitou lehkomyslně a nezodpovědně zacházíme,“ poznamenal Weigl. 

„Poválečná úporná snaha o odčinění národního ponížení z doby okupace nepřinesla kýžený efekt. Hned krátce po válce jako bychom ztratili odvahu a vůli si sami vládnout. Strach z německé revanše napomáhal pádu naší země do sovětského područí. Velmi rychle jsme se stali faktickým sovětským protektorátem, po roce 1968 rovněž přímo okupovaným,“ poukázal  dále Weigl a vzpomněl na svobodu získanou v listopadu 1989. 

„Netrvalo to však dlouho. Vstoupili jsme do EU a stín protektorátu se přes veškerou mediální manipulaci nad námi vznáší znovu. Opět naplno běží propaganda, jež nás přesvědčuje, že vlastní státnost, suverenita, národní identita a všechny jejich atributy jsou přežitek, že šťastnou budoucnost zajistí pouze jejich opuštění a odevzdání do moudrých rukou vzdálených cizích vládců, čirou náhodou znovu budujících ‚Novou Evropu‘ a ‚nového člověka‘. Omezené suverenitě a servilní poslušnosti se dnes říká ‚bytí v tvrdém jádru‘,“ zmínil Weigl s tím, že se prý máme bát údajných hrozeb z Východu, zatímco nám nová evropská vrchnost vnucuje kolonizaci naší země masovou migrací z Orientu, bláznivé pokrokářské společenské experimenty a zavádí cenzuru. „Malé národní státy jsou pouze nepohodlnou překážkou v realizaci velkého projektu sjednocení Evropy,“ dodal.

„Jako by se vracela protektorátní mentalita, která velí navenek se vším souhlasit, přikrčit se a přežít. Zdá se, zvláště v poslední době, že my Češi táhnout za jeden provaz a hájit své zájmy nejsme schopni. Znovu kvete udavačství, znovu si zveme do našeho věčného hašteření cizí arbitry, kteří stále více rozhodují za nás. Mnozí to neřeší a stále spoléhají, že nebude tak zle. Už nám to přece vyšlo tolikrát. A ještě nám za to zaplatí. Alespoň tedy některým. Proto je tolik potřeba si 15. březen 1939 stále připomínat. Protektorát není jen smutná a tragická minulost. Protektorát může být snadno znovu i naše budoucnost,“ varoval.