Tak zvaný protikuřácký zákon chce za každou cenu schválit vládní koalice, jednoduché to mít ale ani po prázdninách nebude. Proti zákonu se vyslovují poslanci napříč politickým spektrem. Za zachování práv kuřáků bojuje například Marek Benda z ODS, ale i Václav Snopek z KSČM a někteří další poslanci z ČSSD. Čekají se další desítky pozměňovacích návrhů, které chtějí úlevy pro vesnické hospody, podniky, kde se nevaří, venkovní zahrádky, festivalové stánky, vznik kuřáren bez obsluhy atd.

Sám komunistický poslanec Václav Snopek se už vyjádřil, že chce 107 změn v protikuřáckém zákonu a nehodlá na tom nic přehodnotit, jak by si přál předkladatel Jaroslav Krákora z ČSSD. Snopka podpoří i jeho kolega Jan Klán, který chystá další pozměňovací návrhy. „107 jich ale nebude, maximálně kolem deseti,“ prohlásil Klán. Oba si berou příklad ze Slovenska a Rakouska, kde protikuřácké zákony fungují a přitom dávají kuřákům možnosti si zapálit a přitom neotravovat kouřem své okolí. Jan Klán již dříve řekl, že jemu jako nekuřákovi především na novém protikuřáckém zákonu vadí to, že jdeme od extrému k extrému, od libovůle ke kouření až k absolutním zákazům a že je pro hledání kompromisu. Podobný názor prosazují i další poslanci a určitě si ho v rozpravě nenechají pro sebe.

Předkladatel Jaroslav Krákora proto tuší v souvislosti s aktivitou Václava Snopka, že se schvalováním protikuřáckého zákona to nebude ani po prázdninách jednoduché. Pro MfD například řekl: „Když se k tomu přidají ještě pozměňovací návrhy Marka Bendy, zase jich bude ke dvěma stovkám a do konce roku to asi nestihneme.“

Chtělo by se až napsat: Ten kuřácký zákon má ale smůlu, když se ho ještě nepodařilo po takové dlouhé době schválit, realita je ale jiná. Je to tak špatně napsaný zákon, že si nic jiného nezaslouží, a protože je o všem a o ničem, měl by být již z Poslanecké sněmovny stažen a zcela přepracován.

Takhle bude dál ležet v poslaneckých šuplících a čekat na začátek nového školního roku, zda si ho někdo při novém jednání „všimne“. Protože podzimní krajské volby budou ale již velmi aktuální, je možné, že se do jeho schvalování nebude nikomu moc chtít. Jakékoliv zákazy a příkazy nejsou obecně moc populární. Naštvaná celá třetina naší populace kuřáků a stovky nespokojených hospodských, kteří by museli kvůli absolutnímu protikuřáckému zákonu zavírat své hospody, to by nebyla zrovna pozitivně naladěná velká část voličů, kteří to mohou koalici ve volbách „spočítat“.

Reálným předpokladem proto je, že letos se na připravený protikuřácký zákon již nedostane. Nikomu to ale určitě, s výjimkou protikuřáckých aktivistů, vadit nebude. Snad se pak může dostat na řadu jednání o jednodušším konkurenčním protikuřáckém zákonu z dílny poslance hnutí ANO Radka Vondráčka, který už poslanci také mají a který, zjednodušeně řečeno, zakazuje kouřit tam, kde se vaří.

V současnosti odsouvaná novela protikuřáckého zákona z dílny sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka řeší mnoho věcí najednou a nic pořádně. Kdyby byla schválena, stala by se doopravdy nejpřísnější evropskou legislativou zakazující kouření na veřejnosti a také jedinou podobnou směrnicí zcela zapomínající na práva kuřáků.

Návrh poslance ODS Bendy na zřizování oddělených kuřáren v nekuřáckých restauracích sice smetla koalice ze stolu jako totální nesmysl, přitom v okolních státech kuřárny mají a jsou běžnou součástí protikuřáckých zákonů. Nezájem o realitu a o zkušenosti z okolních států, jak se kde řeší boj proti kuřákům, je největším problémem Němečkova zákona. V podstatě se o něm vůbec nediskutuje ve věcné rovině. Když se o to někdo pokusí a snaží se normu zmírnit a uvést ji na úroveň zbytku Evropy, je hned okřiknut, že je placeným lobbistou z Kutné Hory, z města, kde sídlí tabákový gigant Philip Morris, anebo, že názory komunistů se snad nyní nebudeme řídit. Boj o protikuřáckou normu je proto tak složitý a dlouhý a lze jen stěží odhadovat jak to s kouřením u nás dopadne. Daleko větší šanci na schválení by měla úplně nová protikuřácká směrnice připravená podle podobných zákonů v okolních zemích.