Visegrádská čtyřka vznikla v roce 1991 a podle Prouzy tehdy měla pozitivní cíl pomáhat si v cestě do EU a do NATO. Ale má V4 smysl i dnes? „Měla by za jedné jediné podmínky. Pokud by měla pozitivní agendu jako tehdy na začátku. Dneska vlastně V4 žádnou společnou agendu kromě toho, že říká, jak je všechno špatně, nemá,“ konstatoval host.

„Dneska jediní, kteří se chovají alespoň vizuálně, prodemokraticky, jsou vlastně Slováci, kteří říkají, že pro nás má smysl fungující Evropská unie. Česko, Polsko a Maďarsko se změnily v klub obranářů,“ pokračoval Prouza s tím, že když v EU hledáme partnery, měli bychom je hledat spíše na Západě. Už proto, že jsme exportní země a obrovské množství našich produktů směřuje na Západ. Tím se lišíme např. od Poláků, kteří sami spotřebují takřka vše, co vyrobí. „Obrazně řečeno, kdyby si Poláci kolem své země postavili zeď, až tolik by se toho nestalo,“ uvedl Prouza s tím, že případné postavení zdi kolem Česka by notně utlumili naši ekonomiku. To podle hosta ukazuje, že Česko a Polsko tak úplně nemají společné zájmy.

V4 podle Prouzy sype z rukávu jednu negaci za druhou. A když už mluví např. o tom, že máme migraci řešit v místech, kde se rodí, ve skutečnosti osekáváme pomoc zemím, kterým bychom měli pomoct.

Do budoucna bychom mohli přesunout svou pozornost např. na Portugalsko, což je podle Prouzy moderní země, která se posunula o významný kus dopředu. V některých tématech můžeme spolupracovat s Rakouskem, v jiných zase s Pobaltím. Prouza však posluchače upozornil, že pobaltské země mají už kvůli své historické zkušenosti strach z počínání Ruska v posledních letech a nám vyčítají, že někteří naši politici vlastně Rusku pomáhají svými výroky.

Pokud chceme v budoucnu v EU opravdu hrát důležitou úlohu, musíme prý do našeho aparátu dostat víc lidí, kteří připraví podklady pro budoucí pozitivní plány. Dosud jsme se totiž spoléhali na velký britský aparát, který dokázal připravit leccos, jenže Britové pravděpodobně EU brzy opustí. A my budeme mít problém.

Pár slov řekl Prouza i k pravděpodobnému umístění Věry Jourové na post eurokomisařky pro dohled nad fungováním právního státu. Prouza má za to, že dosazení Věry Jourové do této pozice bylo vítězstvím předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, která tak sebrala vítr z plachet Polákům a Maďarům. Poláci a Maďaři totiž říkali, že jim politici ze Západu nerozumějí. Ale Jourová už není političkou ze Západu.  

„O to je Ursula von der Leyenová připravila. Zároveň si myslím, že to je velký tlak na věru Jourovou. Ona je v Bruselu velmi respektovanou osobou, ale možná bude nucena přitvrdit ve své agendě,“ upozornil Prouza s poznámkou, že toto může vnést svár mezi Jourovou a premiéra Andreje Babiše.