Děti se na internetu mohou setkat s kyberšikanou, kyberstalkingem nebo s kybergroomingem, což je komunikace vedoucí ke sjednání osobních schůzek. Častým problémem je sexting, tedy sdílení intimních materiálů. Nezletilí se tak stávají oběťmi nejen šíření pornografie, ale například také vydírání, ohrožování výchovy a dalších trestných činů.

Účastníci semináře se shodli na tom, že česká právní úprava dané problematiky je kvalitní. Válková ale míní, že soudy dostatečně neuplatňují možné sankce. To potvrdila i Jana Murínová z Městského státního zastupitelství v Praze. „Velký problém vidím ve využívání trestních sazeb soudy. Ani ne tak v prvním stupni jako zpravidla v odvolacím řízení. Odvolací soudy mají tendenci tresty snižovat,“ podotkla.

Drtivá většina českých dětí se s vydíráním nebo šikanou na internetu nesvěří rodičům a raději vyhledává anonymní poradny jako Linku bezpečí nebo E-Bezpečí. Podle Martina Kožíška z projektu Bezpečně na netu se věk internetových predátorů neustále snižuje a na českých seznamkách se nyní pohybuje ve škále od 17 do 23 let. Zvyšuje se také brutalita útočníků, kteří se už rekrutují z generace, jež „vyrostla“ na internetu a sociálních sítích.

„Téměř čtyři pětiny celosvětového obsahu se sexuálním násilím na dětech byly v loňském roce uloženy na URL adresách v Evropě,“ zdůraznila místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. Uvedla také, že podle průzkumů polovina dětí na internetu chatuje s cizími lidmi a každé šesté dítě je ochotné zaslat cizímu člověku svou intimní fotku či video.

Na semináři promluvila i matka jednoho z chlapců, kterého před několika lety i s pomocí internetu zneužívali oddíloví vedoucí s přezdívkami Piškot a Meluzín. „Z vlastní zkušenosti říkám, že mezi rodiči je potřeba větší osvěta. Nic jsme netušili, ačkoliv jsme se synovi věnovali a měli jsme společné aktivity,“ uvedla žena. Popsala, že její syn po provalení případu téměř měsíc nedokázal vyjít z bytu a kvůli šikaně musel následně opakovaně měnit střední školu.

Ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková podotkla, že děti svět kyberprostoru s rodiči nesdílejí i proto, že je v tomto ohledu považují za „naprosté mimoně“. Poukázala i na to, že internet zcela stírá hranice mezi světem dospělých a dětí: zatímco dříve nevhodný obsah signalizovala hvězdička u filmu nebo vysílací čas po 22. hodině, internet žádné omezení nemá a už i malé děti zcela běžně navštěvují pornografické stránky a následně sexuálně experimentují.

Podle Duškové se také stupňuje riziko sebevražd, a to u stále mladších dětí. Podobnou zkušenost má i Hana Masáková z e-mailové poradny Linky bezpečí, která letos přijala 326 dotazů se suicidální tematikou a 190 dotazů ohledně sebepoškozování.

„Tlačíme na provozovatele služeb, aby přebrali odpovědnost za obsah. Bohužel se nám to moc nedaří,“ konstatoval policista Písecký. „Dělají preventivní projekty a zveřejňují, jak odhalují protiprávní chování a predátory, ale počty trestních oznámení se rovnají pomalu nule. Mělo by se to nějak řešit, a ne statisticky vykazovat na preventivních aktivitách,“ uzavřel.