Jaké další funkce byste chtěl(a) odemykat za Prémiové body PL?Anketa
Podle článku redaktorů The Washington Post Bezosovo rozhodnutí následně oznámil vydavatel listu William Lewis a vysvětlil jej coby návrat ke kořenům novin. Kromě toho, že poprvé po 36 letech nebude v letošním prezidentském klání podporovat žádného kandidáta, nechce tak už činit ani v budoucích prezidentských volbách.
„Toto rozhodnutí, oznámené 11 dní před volbami, které jsou podle většiny průzkumů příliš těsné, vyvolalo okamžité a ostré odsouzení ze strany širokého okruhu předplatitelů, politických osobností a mediálních komentátorů. Robert Kagan, dlouholetý sloupkař listu a šéfredaktor názorového oddělení, na protest rezignoval, a skupina 11 sloupkařů listu Washington Post se podepsala pod článek odsuzující toto rozhodnutí. Rozzlobení čtenáři zaplavili e-mailové schránky mnoha zaměstnanců stížnostmi,“ uvádí článek, že krok k nestrannosti mnohé čtenáře i zaměstnance vůbec nepotěšil.
„Jsme si vědomi toho, že to bude vykládáno různými způsoby, včetně tiché podpory jednoho kandidáta, odsouzení druhého nebo zbavení se odpovědnosti. To je nevyhnutelné,“ napsal naopak v pátek Lewis ve svém sloupku, který krok vysvětloval. „My to tak nevnímáme. Vnímáme to jako soulad s hodnotami, které The Post vždy zastával a v něž u vůdce doufáme: charakter a odvaha ve službě americké etice, úcta k právnímu státu a respekt k lidské svobodě ve všech jejích aspektech,“ doplnil.
Lewis toto rozhodnutí také označil za „prohlášení podporující schopnost našich čtenářů udělat si vlastní názor“.
Fotogalerie: - Dezinformace a mediální manipulace
„Závazek vůči demokratickým hodnotám"
Mnozí však nesouhlasili. Například bývalá zástupkyně šéfredaktora Ruth Marcusová toto rozhodnutí označila za „strašnou chybu“ a napsala: „Toto je chvíle, kdy by instituce měla dát jasně najevo svůj závazek vůči demokratickým hodnotám, právnímu státu a mezinárodním spojenectvím a hrozbě, kterou pro ně představuje Donald Trump - tedy přesně těm bodům, které The Post uvedl při podpoře Trumpových protikandidátů v letech 2016 a 2020.“ A připojili se i další aktuální i bývalí pracovníci deníku včetně Boba Woodwarda či Carla Bernsteina, kteří odhalili aféru Watergate.
Zatímco podle čtyř lidí, kteří si přáli zachovat anonymitu, měl o tom, že se prezidentská podpora již nebude zveřejňovat, rozhodnout majitel deníku Jeff Bezos, šéfka komunikace Kathy Bairdová tvrdí, že jde o „rozhodnutí Washington Postu“.
The Telegraph upozornil, že v důsledku rozhodnutí nepodpořit žádného kandidáta, se vzedmula kritika současných i bývalých zaměstnanců listu, který 60letý Bezos vlastní od roku 2013, a odborový svaz plátku například vyjádřil „hluboké znepokojení“. „Toto rozhodnutí podkopává práci našich členů v době, kdy bychom měli důvěru našich čtenářů budovat, ne ji ztrácet,“ vyjádřil se.
Fotogalerie: - Média a moc
Vydavatel William Lewis v sobotu CNN sdělil, že Bezos podporu Harrisové nezablokoval. „Zprávy týkající se role majitele deníku The Washington Post a rozhodnutí nezveřejnit prezidentskou podporu byly nepřesné. Nebyl obeslán, nečetl a nevyjadřoval se k žádnému návrhu,“ tvrdí.
„Jako vydavatel nevěřím v prezidentskou podporu. Jsme nezávislé noviny a měli bychom podporovat schopnost našich čtenářů udělat si vlastní názor,“ doplnil též.
Telegraph připomíná, že Post podporuje demokratické prezidentské kandidáty od roku 1976 s výjimkou roku 1988, kdy se rozhodl nevydat doporučení v souboji mezi Georgem Bushem a Michaelem Dukakisem. V roce 2016 podpořil Hillary Clintonovou a v roce 2020 Joea Bidena proti Trumpovi.
Fotogalerie: - Odhalení Trumpa
Začátkem tohoto týdne vyvolalo pozdvižení také rozhodnutí majitele deníku Los Angeles Times Patricka Soon-Shionga rovněž zablokovat podporu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové, což dle stanice CBS vyvolalo rezignaci šéfredaktorky Mariel Garzové a následnou rezignaci dalších dvou členů redakční rady.
Dcera Soon-Shionga, Nika Soon-Shiongová, dle britského Telegraphu vysvětlovala, že nejde o podporu Trumpa, nýbrž o vyjádření nesouhlasu s postupem současné administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou. Vadit jí má zejména americká podpora protiteroristické operace Izraele v Pásmu Gazy, pro níž použila termín „genocida“.
„Jako v Rusku"
Je pro vás důležité, zda Andrej Babiš byl, či nebyl spolupracovníkem StB?Anketa
Trump dle tohoto serveru měl The Washington Post za jeho postoje nejenom kritizovat, ale též „ohrozit různé Bezosovy obchodní zájmy“ a Bezos se proto podle Bulwarku „Trumpovi podřizuje“.
„Tento film jsme už viděli. Psal se rok 2003 a dějištěm bylo Rusko, kde stál Vladimír Putin v prvním prezidentském období, kdy si ještě nesundal svou politickou masku. Putin pečlivě upevňoval moc a uvědomoval si, že stejní oligarchové, kteří ho zpočátku podporovali, jsou také zdrojem nebezpečí. Jejich peníze a kontrola důležitých průmyslových odvětví – zejména médií – jim poskytovaly nezávislé mocenské zázemí. A každý autokrat ví, že diktatura funguje pouze tehdy, když jeho poddaní pochopí, že jediná moc, kterou mohou mít, je ta, kterou jim poskytne,“ zaznělo opět přirovnání k Rusku a připomenut byl i případ magnáta Michaila Chodorkovského.
Fotogalerie: - Putin není náš car
Právě zatčení Chodorkovského je prý podobné situaci jaká je dnes dle Bulwarku ve Spojených státech. „Zbytek oligarchů to pochopil. Když se Putin mohl dostat k Chodorkovskému, mohl se dostat ke komukoli,“ míní. „A tak se oligarchové přizpůsobili a přestali Putina znepokojovat. Místo alternativních mocenských center se z nich stali vazalové,“ stojí též v textu.
„Pozoruhodné je, že Trump nemusel Bezose zatknout, aby si zajistil jeho podřízení. Trump ani nemusel vyhrát volby. Už jen to, že má vyrovnanou šanci stát se prezidentem, byla dostatečná hrozba,“ myslí si editor názorové webu Jonathan V. Last.
K situaci se vyjádřil též spisovatel Stephen King, jenž na sociálních sítích napsal, že v reakci na rozhodnutí po pěti letech zrušil předplatné deníku Washington Post.
After 5 years, I have canceled my subscription to the Washington Post.
— Stephen King (@StephenKing) October 25, 2024
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Rozhodnutí podpořit některého z kandidátů na amerického prezidenta není mezi americkými médii či známými osobnostmi a podnikateli ničím výjimečným. Zatímco Trumpa podpořil nejbohatší muž světa Elon Musk, Kamala Harrisová může podle analýzy Forbesu těžit z toho, že se za ní postavilo mnohem víc miliardářů. Zatímco bývalého prezidenta Donalda Trumpa podpořilo dle Forbesu 51 zvučných jmen z řad miliardářů, Harrisovou 81. Od srpna navíc podle Forbesu 28 miliardářů darovalo Harrisové peníze na kampaň. Patří sem mimo jiné bývalá ředitelka Meta Platforms Sheryl Sandbergová, mediální magnát Michael Bloomberg a hollywoodský režisér Steven Spielberg. Mnozí, jako například Warren Buffett a Mark Zuckerberg, se však letos rozhodli prezidentskému souboji přihlížet zpovzdálí a odmítají udělit jednomu z kandidátů svou veřejnou podporu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že by média neměla vyzývat k volbě určitého kandidáta?
autor: Radek Kotas
