Racketteová koncem června vplula se svou lodí s migranty z Afriky do výsostných vod Itálie. Po zatčení byla na příkaz soudu propuštěna, a je dokonce jednou z kandidátekk na letošní udělení Nobelovy ceny za mír. Tato zpráva podle Nováčka vysílá celou řadu neblahých poselství.

„Zaprvé, její počínání je příkladem morálního relativismu. Státy mají nějaké zákony, ale pokud je jedinec považuje za špatné, neplatí pro něj, ignoruje je. Sám si vytváří vlastní pravidla,“ poznamenal. Zadruhé pak, její čin podle jeho slov vydal jasný signál migrantům, pašerákům lidí i humanitárním aktivistům na lodích, že nedodržování nařízení a pravidel se vyplácí. „To povzbudí další Afričany i humanitární aktivisty,“ dodal.

A zatřetí, dle jeho slov takto rohodně nepomáháme těm nejpotřebnějším. „Pokud je někdo schopen dát pašerákům 5–8 tisíc eur, nepatří mezi miliardu lidí na planetě, kteří žijí v absolutní chudobě,“ míní a obává se i protitlaku, jenž budí tlak.

„Racketteová nepomůže Evropě, nepomůže africkým zemím, aby se hospodářsky pozvedly. Pomáhá hlavně pašerákům k výnosnému byznysu bez rizika,“ dodal.

„V Africe žije více než miliarda lidí, za třicet let to budou dvě miliardy. Mezi nimi jsou desítky, spíše stovky milionů potenciálních migrantů. Pokud budou vědět, že cesta do Evropy je otevřená, dají se na pochod. Nikdo neví, kde leží kritická hranice počtu příchozích, která způsobí, že se Evropa stane Afrikou. Je jen jasné, že není cesty zpět, náprava omylů příliš benevolentní imigrační politiky neexistuje,“ řekl se slovy, že ilegální migrace se stává globálním megatrendem a situace nemá dobré řešení.

„Není však všem dnům konec. Pokud neřízená migrace bude nabývat na síle, život v zemích západní Evropy bude pro starousedlíky stále těžším, především z hlediska bezpečnosti ve větších městech. Možná, že také někteří z nich se rozhodnou ‚hlasovat nohama‘ a opustit domov, který jejich předci po generace budovali, a krajinu, již po staletí zvelebovali. Měli bychom být připraveni je přijmout,“ uzavřel.