Termín vyhlášení nálezu oznámil soud na svém webu. Paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Podle senátorů je zákon příliš obecný, dostatečně nepopisuje účel, podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů, například bezpečnosti a shromažďovacího práva.

Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie právě z bezpečnostních důvodů, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění. Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní.

Po téměř 20 letech účinnosti daného ustanovení dochází k mechanickému povolování žádostí policie o uzavírky pozemních komunikací, a to bez legitimních důvodů, což je podle sdělení magistrátu běžnou praxí, stojí v senátorském návrhu, se kterým se ČTK seznámila.

Návrh připomíná podobná opatření při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000 a později při zasedání NATO, návštěvě amerického prezidenta George W. Bushe, setkání jeho nástupce Baracka Obamy s ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem nebo při summitu Východního partnerství v roce 2014.

Čínský prezident Si Ťin-pching strávil v Praze loni v březnu tři dny. Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky. Svolavatelé protestních shromáždění na Hradčanském náměstí včetně bývalého místopředsedy vlády Martina Bursíka se bránili také správní žalobou, ale neuspěli. Poté podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.