„Byl bych rád, aby Starostové a nezávislí byli více vnímáni jako samostatné politické hnutí, což doteď nejsou. Ve svých řadách máme plno úspěšných komunálních a regionálních politiků, takže na změnu pohledu na STAN máme určitě dostatek sil,“ uvedl Půta.

Na námitku serveru, že starostové a zastupitelé jsou lidé, kteří většinou řeší nepolitické záležitosti, uvedl, že hnutí sice má politický program, ale bude jej čekat debata o základních cílech a směřování. V této souvislosti chce využít toho, že členové hnutí mluví denně s lidmi.

Jenže většina občanů odmítá církevní restituce, které poslanci STAN podpořili. Půta hájí postup poslanců STAN tím, že „nějakou smlouvu o narovnání s církvemi bylo nutné uzavřít, protože se na ni čekalo 24 let“. A také tím, že zásada, že když se někomu něco ukradne, mělo by se to vrátit, by se měla dodržovat. „Kdyby se to lépe vysvětlilo, měla by společnost možná větší pochopení,“ podotkl Půta ještě k tématu církevních restitucí.

Na lídrovi v Praze se musí shodnout všechny strany předvolební koalice

Půta odmítl potvrdit, že lídrem pražské koaliční kandidátky STAN, lidovců a zelených bude bývalý rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. „Zatím bych žádná jména nepotvrzoval, protože i kdybychom se s někým domluvili, je nutné se na společné kandidátce nejdřív shodnout s našimi partnery,“ poukázal na nutnost shody s lidovci a zelenými.

Na otázku, zda nelituje toho,  že se hnutí rozhodlo jít do komunálních voleb samostatně, bez TOP 09, uvedl, že spolupráce na komunální úrovni nebyla odmítnuta paušálně. „Některé naše organizace prostě dospěly k názoru, že postaví samostatné kandidátky, nebo zvolí nějaký jiný koaliční model než s TOP 09. Volby ukážou, jestli to bylo dobré rozhodnutí,“ konstatoval Půta.