„Jsem patriot, což se dnes nenosí, ale já jsem a indiáni také. Chápou pojem domov a chápou, že chci vždy jet domů, přestože tam mám druhý domov,“ sdělil na úvod etnolog a publicista Mnislav Zelený, který byl českým velvyslancem v Kolumbii a Ekvádoru. V roce 1989 byl adoptován kmenem Jawalapiti žijícím v tropické Amazonii a získal indiánské jméno Atapana, což česky znamená List zelené palmy. Nedávno měl přednášku v pražském klubu Za školou a četl ze své aktuální knihy Pokrokem nad propast. Byli jsme u toho…

Milé feministky, existují i šamanky

„To, co tam načerpám, chci předat tady, abychom si uvědomili, že existuje také jiná pravda, jiný svět. Nikomu ho nevnucuju. Ať si každý vybere. Nicméně my nejsme zvyklí na absolutní svobodu jako indiáni,“ pokračoval Zelený Atapana a začal příběhem o vzniku světa podle některých bájí Jižní Ameriky. Po stvoření bůh Pačakamak prý provedl ženu světem. Vše se jí líbilo – hory, řeky, hvězdy a tak dále – a on jí vše daroval. Příroda je proto feministická. Ta řeka, ta voda, ta hora, ta půda. Žena byla šťastná. Přišel muž a obával se, co zůstane na něj. Pačakamak řekl, že mu zůstane to, co není vidět. Myšlenky, intuice, plány, magie. A tak vznikla imanentní žena a transcendentní muž.

„Feministky by se měly okamžitě bouřit. Já vás ale mohu ubezpečit, milé feministky, že jsou i transcendentní ženy, například mezi Araukánci je spousta šamanek. Kmen žijící vedle mého kmene Jawalapiti má také ženu šamanku. I když mezi mužskými jsem tam slyšel, že není nic moc, ale je. A každý má své místo,“ vysvětlil.