Vladimir Putin před polednem v Kremlu složil prezidentskou přísahu a stal se počtvrté ruským prezidentem. Ceremonii přihlížela řada zahraničních hostů, mezi nimi i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. S inaugurací se dle zákona pojí i demise současné vlády, prezident tak během dneška jmenuje nového premiéra. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov odmítl předem prozradit, zda bude v roli premiéra i nadále pokračovat Dmitrij Medvěděv. 

Ruská agentura Interfax informuje, že ruští poslanci s napětím očekávají Putinův návrh, aby jej mohli v úterý na zasedání dolní komory Parlamentu projednat. Pokud by byl jmenován někdo jiný než Medvěděv, okamžitě to rozvíří spekulace o možném novém nástupci, kterého si Putin takříkajíc vychovává. V roce 2024 totiž podle ústavy nemůže svůj prezidentský mandát obhajovat. Již dnes se mluví o jménech, jako Sergej Šojgu, současný Putinův ministr obrany, nebo Igor Sečin, který šéfuje státnímu ropnému kolosu Rosněft.

Prezident byl v přímém přenosu sledován, jak kráčí majestátními prostory ruského Kremlu. Během své cesty využil i nový model obrněné limuzíny značky Kortež, vyrobený v Rusku. Značí to odklon od dříve používaných automobilů západní provenience, jakožto gesto v diplomatické válce mezi západem a Ruskem, která přinesla dalekosáhlé hospodářské sankce vůči Rusku. Putin v reakci na to oživuje ruskou soběstačnost. V inauguračním projevu zmínil svou vizi Ruska do roku 2024. Staronový ruský prezident slíbil, že Rusko bude v dalších šesti letech sebevědomým a silným hráčem na světové scéně. 

Diplomacie Ruska má být podložena i silnou armádou. Putin v březnovém projevu poodhalil nové jaderné zbraně, které Rusko vyvinulo, a označil je přídomkem „neporazitelné“. Kreml se podle Putina také bude důsledně snažit zlepšovat životní situaci obyčejných Rusů. Zdůraznil, že cítí tíhu odpovědnosti, která je mu mandátem kladena. „Cílem mého života a mé práce je služba lidu a otčině,“ pronesl ke kamerám. 

Vladimiru Putinovi v březnových volbách dalo svůj hlas více než 76 procent ruských voličů. Ve volbách nemohl kandidovat opoziční kandidát Alexej Navalnyj, který na minulý víkend svolal po celém Rusku protestní demonstrace. Těch se účastnily tisíce lidí, například v Moskvě se počet demonstrantů odhaduje na tři tisíce. Ve stejnou dobu se na Puškinově náměstí v Moskvě střetli také s několika stovkami lidí, kteří uspořádali demonstraci na vyjádření nesouhlasu s Navalným. Policie v celém Rusku podle některých odhadů pozatýkala kolem tisícovky lidí. Víkendové protesty ale svou velikostí nemohou konkurovat těm ve Francii. Proti reformním krokům prezidenta Macrona protestovaly v neděli v Paříži desítky tisíc lidí. Policejní odhady hovoří o 40 tisících, organizátoři vyhlašují, že se zúčastnilo čtyřikrát tolik občanů. V polovině dubna v Katalánsku demonstrovalo na podporu katalánských politiků, stíhaných vládou v Madridu, na 300 000 lidí.