Avril Hainesová, ředitelka národní rozvědky, v úterý na slyšení amerického senátního výboru řekla, že Vladimir Putin má stále v úmyslu „dosáhnout cílů i mimo Donbas“, ale že „čelí nesouladu mezi svými ambicemi a současnými konvenčními vojenskými schopnostmi Ruska“. Dodala, že ruský prezident „pravděpodobně“ počítá s tím, že podpora ze strany USA a EU pro Ukrajinu bude slábnout, jak se bude zhoršovat inflace, začne se projevovat nedostatek potravin a dál porostou ceny energií.

• Na slova Avril Hainesové upozornila britská BBC

Americké senátory také upozornila, že Putin se může uchýlit k užití drastičtějších metod v jím rozpoutané válce, pokud bude mít pocit, že byl zahnán do kouta.

Na východě Ukrajiny dál pokračují tvrdé boje. Těžké bitvy se vedou v okolí města Izjum, kde před válkou žilo asi 46 tisíc lidí. Izjum je považován za bránu k Donbasu.

Jedna ze zdejších pětipatrových budov se po ruském ostřelování zřítila už v březnu, ale Ukrajinci se kvůli probíhající válce dostali k odklízení trosek až teď v květnu. Pod troskami nalezli těla 44 civilistů, kteří se ukryli v suterénu budovy právě před ruskými bombami.  

Boje pokračují také v Mariupolu, konkrétně v ocelárenském komplexu Azovstal. Ostřelování čelí také Oděsa, kde ruské údery poničily několik budov.

Ukrajina oznámila, že kvůli ruským útokům poprvé od začátku války vypne jeden z tranzitních bodů ruského plynového potrubí – Sochranovka, kterým proudí ruský plyn dál do Evropy. Přes tento bod proudí do Evropy až třetina dodávek plynu. Ukrajinská energetická společnost GTSOU viní ruskou stranu, že část plynu, který má proudit do Evropy, ve skutečnosti posílá do těch ukrajinských oblastí, které Rusko kontroluje. Ruský energetický gigant Gazprom dostal výzvu, aby nechal plyn do Evropy proudit přes jiný tranzitní bod, ale z Gazpromu přišla odpověď, že není technologicky možné odklonit všechen plyn určený pro Evropu přes jiné tranzitní body.  

Tok plynu přes Sochranovku se měl zastavit ve středu v 6 hodin ráno středoevropského času. Gazprom v této souvislosti zdůraznil, že plní všechny své závazky vůči evropským zemím.

Mezitím dolní komora amerického kongresu jednala o poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině ve výši 39,8 miliardy dolarů.

„Tímto balíčkem pomoci Amerika vysílá do světa jasnou zprávu o svém neochvějném odhodlání stát po boku odvážného lidu Ukrajiny, dokud nebude vyhráno,“ oznámila šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Pro schválení balíčku nakonec hlasovalo 368 zákonodárců. Proti bylo 57. Teď se jednání o balíčku přesune do amerického Senátu, kde se podle BBC očekává jeho schválení.

Světové společenství řeší také otázky spojené s distribucí potravin do chudších částí světa. CNN připomněla, že ruský vpád na Ukrajinu ohrozil export ukrajinské zemědělské produkce do zemí, které na ukrajinské obilí a kukuřici netrpělivě čekají.

Zpravodajská složka ukrajinského ministerstva obrany podle CNN uvedla, že obilí ukradené ruskými jednotkami v okupovaných oblastech je již posíláno do zahraničí, přičemž velká část z něj je „na suchých nákladních lodích pod ruskou vlajkou ve Středozemním moři“. Bridget Brinková, kandidátka na americkou velvyslankyni na Ukrajině, v úterý uvedla, že USA se „snaží spolupracovat s mezinárodními partnery a dalšími subjekty, aby pomohli najít alternativní cesty pro obilí a kukuřici z Ukrajiny“ kvůli ruským silám blokujícím přístavy v Černém a Azovské moři.

• Další informace naleznete zde