Cílem schůzky čtyř státníků je sice Donbas, ale do značné míry bude jejich setkání ovlivňovat také konflikt v Sýrii. Kancléřka Merkelová se nechala v poslední době slyšet, že hodlá přesvědčit své evropské partnery, aby souhlasili se zpřísněním sankcí vůči Rusku. Média tento týden informovala o jejím telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou, který ji údajně v této záležitosti jednoznačně podporuje. V samotném Německu i celé EU však Merkelová tak silnou podporu nemá.

Proti dalším vyhroceným krokům vůči Rusku se nyní vyslovila i vlivná poslankyně z největší opoziční strany v Bundestagu Die Linke Sahra Wagenknecht. „Nepřátelské postoje vůči Rusku poškozují Německo a ohrožují mír ve světě. Vyhrožování v podobě dalších sankcí či vojenské konfrontace stávající problémy nevyřeší a pouze přinesou problémy nové. To platí pro konflikt na Ukrajině, stejně jako pro konflikt v Sýrii,“ uvedla podle týdeníku Zeit Wagenknecht.

Ve stejném duchu hovoří také vládní zmocněnec pro koordinaci německo-ruských vztahů Gernot Erler z SPD. „Další sankce považuji za současné situace za nevhodné,“ uvedl Gernot, který tak tlumočil zároveň postoje své strany. Právě představitelé SPD se staví proti sankcím a nepodporují tak stanovisko kancléřky Merkelové. Sankce nepodporují ani Zelení. „Vše záleží na Putinovi. Pokud prokáže úsilí o dosažení míru v Sýrii a na Ukrajině, sankce nejsou zapotřebí,“ řekla šéfka strany Katrin Göring-Eckardt.

Naopak postoj Merkelové podle magazínu Spiegel nově více méně podporuje ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), který nedávno tvrdě kritizoval ruské bombardování Aleppa. Ovšem postoj SPD zatím zůstává neměnný a vedení strany nové sankce proti Rusku nepodporuje. „Postoj SPD vychází z přesvědčení, ale je také ovlivněn taktickými úvahami. Mnozí obyvatelé východní části Německa spíše inklinují k Rusku než ke Spojeným státům a SPD se domnívá, že by voliči mohli její postoj ocenit.“

Jak uvádí Spiegel, SPD hraje do karet skutečnost, že sankce nemají podporu ani ve členských státech EU či přímo v Bruselu. Naposledy odmítla podpořit sankce například také ministryně zahraničí EU Federica Mogherini. V Německu se proti sankcím vedle Erlera, Göring-Eckardt či Wagenknecht postavili mj. také premiér Dolního Saska Stephan Weil a místopředseda CSU Christian Schmidt.

„SPD se může spoléhat ve svém nesouhlasu se sankcemi kvůli ruským vojenským akcím v Sýrii na mocné spojence doma i po celé Evropě. Vedle toho mnozí členové strany usilují také o úplné zrušení sankcí, které Rusko postihly za anexi Krymu. Socialisté se ve svém přístupu řídí průzkumy veřejného mínění, podle kterých zrušení sankcí podporuje polovina až dvě třetiny Němců,“ konstatuje Spiegel s tím, že Rusko je pro Německo klíčovým obchodním partnerem. V roce 2014 přitom klesl vývoz do Ruska o 1 % a loni o další čtvrtinu.

Merkelová si však prozatím trvá na svém a lze předpokládat, že na dnešním jednání s Vladimirem Putinem si nebudou právě tito dva politici příliš rozumět. Výrazně jiskřit to však může i mezi Putinem a Hollandem. Minulý týden ministr zahraničí Jean-Marcl Ayrault oznámil, že Francie požádá Mezinárodní soud v Haagu, aby zvážil vyšetřování možných válečných zločinů Ruska v Sýrii. Ruský prezident následně zrušil plánovanou návštěvu Paříže.

O pošramocených vztazích Putina s jeho ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem snad ani není zapotřebí mluvit. Velké iluze si ostatně o dnešním jednání v Berlíně nedělá ani samotná kancléřka Merkelová. „Nemůžeme očekávat žádné zázraky. Vždy je ale nutné o problémech společně hovořit. A to i v případě, že se naše názory a postoje tak odlišují. Chceme využít každé příležitosti, abychom dosáhli pokroku,“ cituje týdeník Zeit Merkelovou.