Až v roce 2024 vyprší prezidentovi Vladimiru Putinovi mandát, jako hlava státu prý neskončí. Stane se podle Harzera prvním prezidentem „Rusobelie“. Integrace Ruska a Běloruska ve společný svazový stát tak po více než dvaceti letech výrazně postoupila a znejistila Severoatlantickou alianci i Evropskou unii.

„Zhruba s takovými úzkostnými obavami mohl jet podle ruských a běloruských médií vyjednávat v prosinci do Moskvy běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko,“ odhaduje redaktor a dodává, že Lukašenko nemalou část svého novoročního projevu proto věnoval nezávislosti země. Bělorusko podle něj začalo rok 2019 s politickými obavami a narůstajícími spekulacemi o ohrožení suverenity.

„Prosincové drama o třech jednáních, tedy zatím poslední přetahovaná Běloruska s Ruskem o ceny ropy, často i plynu, zatím nemá jasný výsledek,“ připomíná redaktor Českého rozhlasu.

Harzer si všímá, že tentokrát byly emoce mezi Minskem a Moskvou vypjatější než obvykle. Kvůli patu, kterým prosincová jednání skončila, je možné, že spor se možná protáhne na celý rok 2019. „Rusko totiž za prodloužení hospodářských úlev, ze kterých Bělorusko až dosud těžilo, požaduje kompenzaci, která má spočívat v prohloubení integrace obou zemí,“ uvedl Harzer.

Zda může jít Rusku o posílení svého vlivu a do budoucna možná i o spojení obou států v jeden, v posledních dnech hojně spekuluje běloruský i ruský tisk. Podle běloruského politologa Alexandra Kazakjeviče nemá prý Rusko promyšlený plán na připojení Běloruska. „Myslím, že se z té situace budou snažit vytěžit maximum. Je hodně věcí, které se Moskvě nelíbí,“ prohlásil.

„Vyjednávání se točí kolem ruského ‚daňového manévru‘, který Bělorusko připraví o slevu na dovoz ropy,“ zdůrazňuje na závěr Harzer s tím, že ruský parlament v létě odhlasoval změny týkající se vývozních cel ropy a těžby energetických surovin, které podle expertů připraví minskou státní pokladnu o stovky milionů dolarů.

• Původní zdroj ZDE