„Vladimir Putin mluví o otevřenosti dialogu a hledání diplomatických řešení, přitom Rusko narušuje suverenitu Ukrajiny a porušuje Chartu OSN. Proč se ještě EU neshodla na sankcích a konkrétně nereaguje?“ zeptala se úvodem moderátorka Barbora Kroužková.

„Před celý můj komentář bych vytknul, že je to agrese, je to zločin, je to neomluvitelné narušení celistvých hranic Ukrajiny a obrovsky to zvyšuje mezinárodní napětí. To je jedna věc. Ale pak prostě si řekněme, co to znamená pro nás, pro Českou republiku, pro Evropu, kromě toho obrovského zvýšení nebezpečí, tak já si myslím, že bychom měli zásadně přehodnotit všechny ty blázniviny kolem toho New Green Dealu a dekarbonizace a říct si: Ano, Nord Stream 2, na kterém bylo postavené německé Energiewende, pravděpodobně nebude. Říkejme si, jestli je to špatně, nebo dobře, nebude. Takže si myslím, že by Německo mělo ještě přehodnotit to zavírání jaderných elektráren, které jsou funkční, bezpečné a vyrábí elektřinu. Česká republika by se bez ohledu na bruselské blázniviny měla postarat o to, abychom byli energeticky bezpečná země, abychom postavili jaderné elektrárny, a dokud je nebudeme mít, tak neodstavovali uhelné, neodstavovali teplárny tak, aby naši lidé měli zabezpečenou elektřinu a teplo tak, jako tomu bylo dosud,“ podotkl Jirsa a dodal, že sankce jsou složitou věcí, Kroužková mu vstoupila do řeči, že jí neodpovídá na otázku, kterou mu položila. 

„Sankce jsou složité,“ začal znovu odpovídat Jirsa. „Takže má je přijmout, nemá je přijmout, ať si udělám jasno ve vašem postoji,“ spustila zhurta Kroužková. „My už jsme přijali nějaké sankce, že všech těch 300 poslanců, kteří hlasovali pro tu anexi, tak jsme je dali do klatby. Ale ta nejtvrdší sankce je to odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT. Myslím si, že jestli to uděláme, tak my nebudeme mít možnost – Rusko se stane naprosto izolované v bankovnictví – a jestli to uděláme, tak my nebudeme moc zaplatit za plyn a za ropu, oni nám je nedodají... Já neříkám, že to nepřežijeme, ale přežijeme to za zhruba třikrát větší ceny, než jsou teď,“ dodal Jirsa. 

Kroužková jej následně opět přerušila a vyzvala jej k odpovědi, jaké sankce jsou potřeba. „Klatba asi není příliš mocný nástroj na zastavení té ruské armády,“ podotkla moderátorka. „Já vím,“ začal odpovídat Jirsa a moderátorka mu opět vstoupila do řeči a vyzvala jej ke konkrétní odpovědi, pro jaké sankce je a pro jaké není.

„Neumím si představit, že odpojíme Rusko od SWIFT, což je obrovský problém pro Rusko, ale způsobí to pravděpodobně obrovský problém pro Evropu a neumím vám teď odpovědět na tu otázku, jestli v ten moment nebudeme umět zaplatit za ruský plyn a ropu...“ zmínil Jirsa, Kroužková opět vstoupila s tím, že toto chápe a zopakovala otázku, jakou podobu by měly mít sankce.

„Myslím si, že by NATO mělo zasednout k nějakému jednání s Ruskou federací tak, jak nás o to prosí prezident Zelenskyj,“ říkal Jirsa – ale marně. Kroužková se jej opět ptala na to samé, na sankce. „Na to se schází ministři zahraničí EU. Prostě 27 státníků, kteří mají za sebou aparát a kteří říkají, co je a co není možné. A za tu nejtvrdši sankci se považuje to vypnutí z mezinárodního bankovního systému. A já k tomu dodávám: Ano, je to možné použít, ale musíme si říct, jak pak ještě dožijeme tuto zemi, kdyby se náhodou stalo, že opravdu Rusko nám vypne plyn a ropu. Přežijeme to, ale za vysokých cen. Nejsem prosím vás ten, kdo umí určit, jaké sankce jsou a ještě nejsou akceptovatelné,“ zmínil Jirsa, že záleží také na tom, zda bude Rusko pokračovat dál přes hranice dnešních separatistických republik, nebo nikoliv.